Kandidáti existence

Hlavní hrdina žije plnohodnotně v noci, zatímco přes den je tichý a plachý. Jedné úplňkové noci se setkal s mužem, který si od něj nejprve půjčil oheň a poté doutníky. Společně s jeho družinou se ocitli v hospodě, odkud museli prchnout před policií. Muž se mu představil jako jeho spolužák Fráňa. Ráno hrdina zjistil, že si z hospody omylem vzal cizí kabát. V kapse našel poznámkový blok Pavla Smidarského, přítele, kterého neviděl dvanáct let. Rukopis ho okamžitě poznal. Zápisky se týkaly společenských otázek a dělnického hnutí. Smidarský se kdysi, ještě předtím, než se stal novinářem, s přáteli scházel a debatoval o stavu země. Byli přesvědčeni, že poměry v zemi nejsou uspokojivé a hlásili se k ideálům "Svobody, rovnosti, bratrství". Život je neustálý boj o přežití, a existence je nejistá, my všichni jsme jen potenciálními existencemi. Mladíci se chtěli zasadit o změny, ale jejich aktivity sledoval policista, proto museli z kavárny utéct. U kostela Smidarský s hrdinou našli opuštěné dítě, které Smidarský svěřil své chudé milované Haničce, jež žila s matkou a živily se šitím rukaviček. Smidarského sestra porodila nemanželské dítě, kvůli čemuž ji rodiče vyhodili. Dítě brzy onemocnělo a zemřelo. Ten večer v kavárně Smidarský napadl Nadasdiho, protože u něj uviděl medailónek s portrétem Smidarského sestry. Nadasdi medailónek získal od svého otce, který byl dívčiným milencem. Smidarský byl zatčen pro podezření z velezrady. "Sedmihlavý tajný výbor reformační" se rozpadl, když Kotovic a Nadasdi uprchli z Prahy. Smidarského nakonec propustili, ale v Praze nezůstal. Jako novinář odjel do Brna informovat o tamních událostech. V hostinci se znovu setkal se Smidarským, nyní pracujícím jako typograf Koref. Po smrti Haničky se Smidarský stal žebrákem. Byl jedním z původců nepokojů, společně s Kotovicem, který spáchal sebevraždu, ačkoliv se šířily zvěsti, že ho zabila policie. Dítě, které našli u kostela, známé jako Ještěrka, už v dětství uteklo od Smidarského. Hrdina ji zahlédl v hospodě s Fráňou, ale Smidarskému to neřekl. Při odjezdu se setkal s Nadasdim. Hrdina se po prohraném tiskovém procesu stal potenciálním vězněm. V cele pod ním byla Ještěrka, s níž si dopisoval. Brzy byla propuštěna. Adéla, která byla v hospodě, kam se tenkrát v noci dostali, byla odsouzena za krádež šperků. Nadasdi si u Brna přeměnil starý dům na zámek a ve svém podniku zaměstnal přátele Adély, aby se postarala o jeho nemocnou ženu. Po její smrti se Adéla starala o její děti. Nadasdi se Smidarským se už nebavil, protože peníze na svůj luxusní život si bral ze společných prostředků podniku. Smidarský onemocněl v noci, kdy se chystal Nadasdiho zastřelit, ale nakonec zachránil jeho dceru před utonutím. Smidarský věřil, že budoucnost má český literát, který je tím pravým kandidátem existence. Adéla byla dcerou hostinské, která se starala o jejího pěstouna. Její strýc byl Fráňa, tajný policista, který Smidarského a jeho přítele tenkrát pronásledoval. Chtěl se pomstít Nadasdimu, který sváděl jeho sestru. Smidarský byl šťastný, že se s Adélou setkal. Nadasdimu neodpustil jeho činy a brzy zemřel. Nadasdi byl na pokraji zoufalství a nakonec se zastřelil. Byl Adéliným otcem. Být literátem je také nejisté. Hrdina chtěl spáchat sebevraždu, ale slova otce ho odradila.