Joan Miró

Joan Miró (1893–1983) patřil k umělcům, pro něž bylo tvoření nedílnou součástí života – zdrojem inspirace, který čerpal a zároveň předával dál. „Obraz by měl být živý, měl by zrodit nový svět. Nezáleží na tom, co na něm uvidíme – květiny, postavy, koně – důležité je, aby odhaloval něco skutečného a pulzujícího.“ Miróovy obrazy, sochy, tapisérie, grafiky a keramika s námi komunikují jedinečným způsobem. Tato řeč je srozumitelná, oslovuje nás a podněcuje k zamyšlení, přestože se vymyká jednoznačnému výkladu. Vypadá jednoduše, radostně a spontánně, ale skrývá v sobě hloubku a moudrost, protože Miró nikdy nepřestal přemýšlet, objevovat a žasnout nad zázraky světa a jednoduchostí života. Interpretace díla tohoto všestranného umělce, který ovlivňoval moderní umění po sedm desetiletí, není snadná. Jeho tvorba, nyní uzavřená, nabízí mnoho možností, protože se prolíná s různými uměleckými směry. Tato monografie to respektuje a přináší dva texty: od Rosy Marie Maletové, ředitelky Nadace Joana Miróa v Barceloně, a od české historičky a teoreticky umění Evy Petrové. R. M. Maletová, díky svému přímému kontaktu s umělcovým dílem a prostředím, autenticky popisuje Miróovo katalánství a jeho vliv na tvorbu. E. Petrová se zaměřuje na širší kontext Miróova díla a jeho ohlas v českém prostředí. K oběma textům je připojena bohatá obrazová příloha (136 barevných a 30 černobílých reprodukcí), která představuje nejvýznamnější díla ze všech oblastí Miróovy tvorby.