Marcel Proust, proslulý především svým rozsáhlým dílem Hledání ztraceného času, na tomto románu pracoval s přestávkami v letech 1895 až 1901. Rukopis zůstal skrytý po dobu několika desítek let po autorově smrti a poprvé byl uspořádán a publikován až v roce 1952. Proust sice knihu nedokončil a později některé její části využil v Hledání ztraceného času, přesto představuje cenné svědectví o vývoji jak mladého hrdiny s autobiografickými prvky, tak i literárního stylu samotného autora.