Život básníka, esejisty a překladatele z mnoha jazyků byl dlouhou a bohatou cestou plnou tvorby, ale i těžkostí a překážek. Prožil dětství na Slovensku a mládí v Poličce, kam se jeho rodina přestěhovala po vzniku Slovenského státu. Studoval za války v Praze, po jejím osvobození v Grenoblu a následně na Karlově univerzitě, kterou však musel v roce 1948 kvůli politické situaci opustit. Padesátá a šedesátá léta znamenala intenzivní překladatelskou práci, tvorbu pohádek i vlastní poezie. Okupace v roce 1968 v něm vyvolala zklamání. V následujících letech se statečně postavil proti režimu, vydával samizdaty a podepsal Chartu 77. Byl spojen přátelstvím s Janem Patočkou, Jiřím Kolářem a Jiřím Weilem. Pronásledován StB, se stal obětí akce Asanace a byl nucen odejít do exilu ve Francii, kde se staral o svou nemocnou ženu. Po návratu do vlasti vznikla tato publikace na základě jeho autobiografického vyprávění pro rozhlasový cyklus Osudy na stanici ČRo 3 – Vltava. Doplnil ji Jiří Vondráček biografickou poznámkou a obrazovou přílohou.