Homérští hrdinové ve vzpomínkách věků

Dva populární mytologické romány o trójské válce, Diktys Krétský a Darés Fryžský, se těšily velké oblibě v pozdní antice i ve středověku a byly opakovaně opisovány. Od 15. století byly často vydávány v různých zemích. Autorem kratšího díla, *Pádu Tróje*, je uváděn Darés z Frygie, kněz Héfaista, který měl válku a zkázu města prožít na vlastní oči. Vyprávění je psáno z trójské perspektivy a oslavuje statečnost trójských bojovníků, kteří Achaje často zatlačovali zpět do tábora a byli odhodláni bránit svou vlast až do smrti. Delší román je připisován Diktysovi z Kréty, který doprovázel k Tróji krétského krále Ídomenea a Mériona. Úvodní zpráva uvádí, že jeho zápisky, původně sepsané foinicky, byly nalezeny v jeho hrobě za vlády císaře Nerona, následně přeloženy do řečtiny a latiny L. Septimiem pro Q. Aradia Rufina – pravděpodobně římského konzula z roku 317 n. l. nebo úředníka z roku 363 n. l. Obě díla se snažila dodat příběhu trójské války punc autenticity, a ve středověku byly dokonce považovány za svědectví přímých účastníků. Latinské originály přeložila, doplnila seznamem jmen a úvodem prof. dr. Eva Kamínková, CSc. (Antická knihovna, prémie 1976).