Gulliverovy cesty

Anglický spisovatel 18. století napsal tento utopický román jako cestopis plný fantazie, který ve skutečnosti satiricky kritizuje Anglii, civilizaci a lidský rozum. Původně nazvaný „Cesty k rozličným národům světa…“, román je rozdělen do čtyř částí s různým počtem kapitol (osm, osm, jedenáct, dvanáct), každá s honosným epickým nadpisem. Předchází mu smyšlená předmluva vydavatele Sympsona a dopis kapitána Lemuela Gullivera, autora a vypravěče. Iluzi pravdivosti posilují mapy, portrét Gullivera a vyprávění v první osobě, které popisuje jeho dobrodružné cesty. V první části, „Cesta do Liliputu“, se Gulliver setkává s malými lidmi, zatímco ve druhé, „Cesta do Brobdingnagu“, s obry. Třetí část, „Cesta do Laputy, Balnibardi, Luggnaggu, Blubbdubdribu“, představuje alegorii vznášejícího se ostrova Laputy – symbol teoretického myšlení a uzavřené šlechty – a upadajícího státu Balnibardi. Zde Gulliver hovoří s významnými osobnostmi z historie a poznává Struldbrugy, nesmrtelné obyvatele Luggnaggu. Poslední část, „Cesta do země Hvajninimů“, zkoumá obrácené sociální role, kde koně vládnou a lidé, nazývaní Jahuové, jim slouží. Gulliver zažívá řadu dobrodružství a po letech se vrací domů. Jeho putování po fiktivních ostrovech a zemích slouží jako kritika společnosti a evropské kultury, a zároveň nastiňuje vizi ideálního uspořádání.