Druhý svazek Šlejharových Díl se zaměřuje na dvě rozsáhlé práce s venkovskou tematikou. První z nich, Florian Bílek, mlynář z Myšic, je Šlejharův raný pokus o román či delší povídku, napsaný v dvaceti letech a vydaný až po deseti letech, spíše proti jeho vůli. Příběh o konfliktu mezi dominantním otcem, myšickým mlynářem, a jeho slabým synem Vácslavem, který postupně ztrácí lásku k Anince Jakobínské, vychází z tradic venkovské prózy 19. století a předznamenává jen málo rysů Šlejharova pozdějšího stylu. Už zde se však projevuje autorův smysl pro ironii, díky kterému se v textu střídají dramatické a komické scény a vzniká tak živý a neidealizovaný obraz venkovského života. Naopak Lípa představuje zralejší dílo. Spor o staletou lípu, symbolizující rodinnou historii, se stává silným podobenstvím boje o skutečné životní hodnoty. Starý statkář Kučera ztělesňuje tradici venkovského světa, moudrost předků, morální hloubku a pokorný přístup k práci a životu. Jeho protipólem je mladý Stuchlík, který se od svého kraje odvrátil a na zděděném statku bezmyšlenkovitě zavádí neúčinné metody, čímž ničí přirozené základy venkovského života a harmonii člověka s přírodou. Tato edice vychází z vydání Floriana Bílka z roku 1894 a z knižního vydání Lípy z roku 1908, s ohledem i na jejich původní časopisecké podoby.