V šestém díle se Mária Valtora přibližuje k závěru veřejného působení Ježíše Krista. Pán s láskou touží prožít poslední Velikonoce se svými apoštoly a učedníky. Pouze Judáš se stále více utvrzuje v přesvědčení, že bude zastávat vysokou pozici v království, po kterém touží. Navštěvují mnohá místa naposledy a Pán se loučí s obyvateli Hebronu i Betsury, které měl rád. Vypráví o svém povýšení, ale význam jeho slov a blížícího se utrpení si uvědomuje jen málo lidí.