Tato kniha přináší výběr esejí Arnošta Lustiga, psaných v letech 1965 až 2008. Zahrnuje úvahy o světě, ve kterém žijeme, o hrůzách Osvětimi-Březinky, o hledání smyslu života, o důležitosti paměti a o osudu exilu. Lustig se zamýšlí nad tématy jako je smrt, nesmrtelnost, literatura a role autora. Dále obsahuje texty věnované Terezínskému divadlu a reflexi nad lidmi, kteří už nežijí, ale přesto v nás žijí.