Kniha se zabývá jeruzalémským soudním procesem s Adolfem Eichmannem, nacistickým zločincem, který se konal v roce 1961. Eichmann, žijící v Argentině od konce druhé světové války, byl v květnu 1960 unesen a převezen do Izraele, kde byl obžalován z klíčové role v organizaci holokaustu. Kniha podává detailní reportáž z průběhu procesu, který vyústil v Eichmannův odsouzení k trestu smrti. Autorka se zamýšlí nad oprávněností soudního procesu a nad tím, za jaké činy by měl být Eichmann potrestán. V souvislosti s procesem se znovu objevuje problém, který byl diskutován i u norimberských procesů – obžalovaní se bránili tím, že pouze plnili rozkazy a řídili se platnými zákony, přičemž se báli následků neposlušnosti. Toto dílo, napsané v roce 1963, je nejvíce kritizovanou prací autorky, která vyvolala rozpor v židovské komunitě tím, že zpochybnila schopnost člověka k racionálnímu myšlení v prostředí rostoucího nacionalismu, stranictví a modernizace.
Published
1995
Language
czech
Genre
Publication tags
Pages
428
Published original
1970
Original name
Eichmann in Jerusalem: A Report on the Banality of Evil