Tento soubor básní Jiřího Ortena sdružuje tři sbírky – Ohnici, Jeremiášův pláč a Elegie – které vznikly těsně před autorovou smrtí. V těchto dílech se výrazněji než v Ortenově dřívější tvorbě objevují pocity úzkosti a osamělosti, jež pramení z protižidovských opatření a osobních ztrát. Jeremiášův pláč reinterpretuje biblický příběh v kontextu současnosti, Ohnice, věnovaná otci, je lyrickým vyznáním pocitu ohrožení, a Elegie představují rozloučení s mládím a celým životem.