Dvanáct křesel / Zlaté tele

Dvoudílná románová epopej *Dvanáct křesel* a *Zlaté tele* představovala veselou a odlehčenou alternativu k vážným dílům, která dominovala sovětské literatuře třicátých let. Ilf a Petrov ji sami považovali za své hlavní dílo, protože chtěli vytvořit ironickou a inteligentní prózu plnou jazykového a situačního humoru, inspirovanou starými pikareskními romány. A podařilo se jim to. Toto jediné velké dílo nesmrtelné autorské dvojice je dodnes, jak dokazují miliónové prodeje, velmi oblíbené. Příběhy „velikého kombinátora“ Ostapa Bendera, jeho dobrodružné cesty za pokladem (*Dvanáct křesel*) a za miliónem (*Zlaté tele*), autorům umožnily široce zobrazit střet morálních hodnot socialistické společnosti s životním stylem cynických, naivních a rozmařilých lidí. Pojďme se tedy i my ponořit do příběhu tohoto šarmantního a sympatického podvodníka, sledujme, jak se kniha postupně vyvíjí od lehké zábavy ke společenské satiře, a připomeňme si, že zatímco se ve světě debatovalo o novém životním stylu, v malém světě už všechno bylo hotové: „kravata Sen úderníka, sádrová soška Koupající se kolchoznice a dámská potítka Láska pilných včeliček“. Ostap Bender se totiž stal pojmem, a v Rusku je stejně známý jako u nás Josef Švejk.