V této knize Carl Gustav Jung postupuje od rozboru pohádky o duchu v lahvi, přes zkoumání obrazů a rolí Merkuria v alchymistických spisech, až k postavě Herma v gnostických textech. V souladu se svým psychologickým přístupem, který vnímá alchymii jako specifický způsob prožívání nevědomí, Jung v Merkuriovi nachází symboliku bytostného Já, procesu individuace a zároveň i kolektivního nevědomí – díky jeho neomezeným a protichůdným definicím.