Cold Harbour

Brigadýr Dougal Munro, pětašedesátiletý muž s bílými vlasy a ne právě přitažlivým zevnějškem, nosil špatně padnoucí tvídový oblek a brýle s kovovými obroučkami. Jako vysoce postavený člen SOE – Útvaru pro řízení zvláštních úkolů – se připravoval na nábor dalšího schopného vojáka. Děj se odehrává v Anglii kolem roku 1942. Britská tajná služba zjistila, že se brzy uskuteční štábní konference pod vedením samotného Rommela, zaměřená výhradně na posílení Atlantického valu. Spojenci plánovali invazi do Normandie, ale záměrně šířili dezinformace, aby Němce přesvědčili, že útok proběhne v oblasti Pas de Calais. Účast na konferenci by spojencům umožnila ověřit, zda jejich klamná strategie funguje. Konference měla proběhnout ve francouzském zámku Voincourt v Bretani, který byl v té době obsazen Němci, kteří však tolerovali přítomnost původních majitelů – hraběnky Hortensie a její neteře Anne-Marie z rodu de Voincourt. Munro chtěl z této příležitosti vytěžit maximum a do akce zapojil své agenty: kapitána Martina Harea, velitele ukořistěného německého E-člunu, agenta Craiga Osbournea působícího ve Francii a Anne-Marie, která měla na zámku získat klíčové informace. Když se však Anne-Marie stala nezpůsobilou, Osbourne se obrátil na její dvojče Genevieve, které žila s otcem v Anglii. Pokusil se ji přesvědčit, aby se vydala na zámek a zastoupila svou sestru. Genevieve se začala horečně připravovat na roli, kterou nikdy nechtěla. V klíčovém okamžiku byla převelena do zámku, kde čelila nejen nebezpečí špionážní hry, ale i vlastní minulosti a osudu. V této hře mezi mocnostmi však nemohlo dopadnout dobře.