Doss Alto - mýtus a skutečnost (Československá legie na italské frontě 1918)

V průběhu posledního roku první světové války vznikla v Itálii třetí, nejnovější část československých legií, které bojovaly na straně Dohody proti Německu a Rakousko-Uhersku. Z dobrovolníků a mobilizovaných Čechů a Slováků, často pocházejících ze zajateckých táborů, byly zpočátku vytvořeny pracovní skupiny a následně bojové jednotky. Ty měly původně provádět průzkum, shromažďovat zpravodajské informace a šířit propagandu na frontě. Působení československých výzvědných rot při italských armádách je dodnes jednou z nejznámějších událostí z italských bojů legií. Méně se však ví o rychlém nasazení nedostatečně vycvičených jednotek nově vzniklých legionářských formací v červnu 1918. To mělo za následek velké ztráty, včetně tragického osudu čtyř desítek legionářů, které zajala rakousko-uherská armáda a polní soudy odsoudily k smrti. Tento neúspěch u řeky Piavy a v horách Monte Grappy však zastínil boj o kótu 703 Doss Alto v masivu Monte Altissimo, kde v září 1918 tři legionářské roty odrazily útok rakousko-uherského úderného praporu. Doss Alto se tak stalo v meziválečném Československu symbolem hrdinství. Zkušený vojenský historik Josef Fučík, autor několika knih o českém zapojení do první světové války, se tomuto tématu věnoval podrobnou analýzou. Představil tak fakticky doložený a zároveň čtivý pohled na tuto válečnou epizodu, ve kterém se snažil rozlišit mezi skutečností a pozdějšími mýty.