Dlouhé dny

Jiří Švejda řekl, že jednu ze svých postav vytvořil, aby se jí zbavil. Stejně to lze říci o Vilému Hálkovi, hlavní postavě jeho nové knihy DLOUHÉ DNŮ. Hálka, vzdělaného chemika, který se stal spisovatelem, zasypal úspěch po vydání jeho první knihy. Získal pozornost médií, nabídky na další díla a stal se vyhledávaným autorem. S úspěchem ale přišla i závist. Jeho druhá kniha už nebyla přijata s takovým nadšením, kritika byla opatrnější a obdiv se měnil v nedůvěru. Uprostřed toho všeho zůstává citlivý a zranitelný člověk, kterému zpochybňování jeho práce přináší i osobní problémy. Hálka trápí otázka, co bude dál. DLOUHÉ DNŮ je Švejdova šestá kniha (po románech Havárie, Dva tisíce světelných let, Kdybych zemřel, Požáry a spáleniště a básnické skladbě Poéma o větru) a je propracovanější a lépe strukturovaná než jeho předchozí díla. Ukazuje, že Švejda už není jen nadějný mladý autor, ale plně zralý spisovatel.