Sbírka obsahuje čtyři povídky: Divá Bára, Karla, Dobrý člověk a Pan učitel. Tyto povídky typicky reprezentují tvorbu autorky a zaměřují se na dva hlavní motivy: vykreslování silných a pozitivních postav a zkoumání vztahů mezi lidmi.
V povídce Divá Bára se vypráví o dceři pastýře Jakuba, Báře, kterou ve vesnici považovali za nezvyklou, protože vyrůstala v přírodě a nebála se ničeho. Když se Bára snažila ochránit svou kamarádku Elišku před nežádoucím nápadníkem tím, že se převlékla za strašidlo, vesničané ji za to uvěznili v márnici. Z této situace ji zachránil zamilovaný myslivec. Příběh končí šťastně, sňatkem Elišky s jejím vyvoleným a Báry s myslivcem.
Zbývající tři povídky se odehrávají v podobném vesnickém prostředí, s důrazem na běžný život a přirozený rytmus práce i přírody. Všechny se soustředí na obyčejné lidi a zdůrazňují jejich ochotu obětovat se a statečně čelit životním překážkám.