Tragickým hrdinou je venkovský člověk z poblatské vesnice, z které ho vyhání bída. Pro nepatrný přestupek je uvězněn. Usazuje se v bohaté vesnici jako tovární dělník a snaží se založit novou existenci. Ale i odtud ho vyhání surovost selských představitelů obce, neschopných soucitu a porozumění...
Výbor z dopisů a milostných a sociálních próz představuje průřez tzv. prvním obdobím autorovy tvorby (povídka Z Amorova deníku vyšla prvně časopisecky v Obrazech života 1859).
Jeden z nejznámějších románů autorky. Vesnický román o hrdince, která ve jménu cti a spravedlnosti obětuje život svého milého ve chvíli, kdy zjistí, že se stal vůdcem loupeživé bandy. Román z Podještědí o prosté ženě, která obětuje své osobní štěstí boji proti sociálnímu útisku.
Historická novela z doby vlády Václava IV. popisuje boj Čechů s cizozemci o pražskou univerzitu. Napsáním této povídky si Tyl kladl za cíl sjednotit Čechy.
Psychologické drama o válečném veteránovi, který se vyrovnává se svým osudem, životními zkušenostmi, láskami a s osudovou žárlivostí. Hrdina, který nadevšechno miluje lidi a k životu nutně potřebuje kontakt s nimi, hrozí se návratu do tvrdé, samotářské služby a po vyléčení svou hluchotu předstírá. V této hluchotě však pozná všechnu drsnost, sobectví a zlomyslnost lidí. Knížka se stala literární předlohou nového filmu Filipa Renče s Karlem Rodenem v hlavní roli. Román Josefa Kopty zfilmoval poprvé v roce 1937 Josef Rovenský s hercem Jaroslavem Průchou. Druhou verzi, v níž spojil režii s hlavní rolí, natočil roku 1951, už v americkém exilu, Hugo Haas pod názvem Pickup.
Výbor chce přiblížit Weissovy prózy fantastické, a to ze všech etap jeho spisovatelské dráhy. Deset próz tohoto výboru dokumentuje celou šíři autorovy fantazie - od próz horečnatého vidění přes povídky hyperbolicky zpodobňující reálné děje až po prozaické meditace na fantastické téma.
Arizona (1928) je i jinde běžně označována jako "první trampský román". Rozsahem jde spíš o novelu; odehrává se sice v trampském prostředí, ale byla by chyba představovat si pod tím nějakou kotlíkárnu, jak je vnímána dnes. Je to vysoce stylizovaná kniha, poetická, lyrická, romantická i existenciální.
Dvě črty (Několik archů z rodinné kroniky, Ještě několik archů z rodinné kroniky), komponované jako rodové portréty s obecnější lidskou i společenskou platností, vycházejí k 150. výročí autorčina narození. Uspořádal, edičně připravil, medailón o autorce napsal Mojmír Otruba.
Baladicky laděná psychologická novela rozvíjí příběh statkářského synka, posměšně zvaného Synáček, zprvu výtržníka a povaleče, později samotářského misantropa a posléze podnikavého hospodáře a průmyslníka, jemuž se manželství stává hybnou silou žití a jenž po smrti ženy nenachází smysl života a vyčleňuje se z lidského kolektivu. Vydání čtvrté, v ČS třetí.
Výbor z Těsnohlídkových nejlepších soudniček zahrnuje až na malé výjimky texty z let 1922-1928. Kniha, vycházející k stému výročí autorova narození, je uváděna a uzavírána dvěma reflexívními soudničkářskými prózami, které přibližují atmosféru soudních procesů v obecnější a zároveň autorsky zpovědní poloze.
OBSAHUJE ČTYŘI POVÍDKY: Divá Bára -- Karla -- Dobrý člověk -- Pan učitel.Výbor povídek postihuje charakter autorčiny tvorby a dvojí příznačné tématické zaměření: na portrét kladné osobnosti a na problematiku mezi lidmi. V titulní povídce vypráví Němcová příběh o temperamentní vesnické dívce, která riskuje vyvržení z vesnického společenství proto, aby osvědčila své přátelství a pomohla své kamarádce z těžké životní situace. Tři další povídky se také odehrávají v tradičním vesnickém prostředí se zaběhnutým pracovním i přírodním rytmem, zaměřují se na všední život prostého člověka a zdůrazňují jeho přirozenou obětavost a odvahu čelit životním těžkostem. Uspořádal, medailón o autorovi napsal a ediční poznámkou opatřil Mojmír Otruba.
Svazek je pokusem o šíře založený a přitom reprezentativně pojatý výbor ze soudničkářské činnosti Františka Němce a to v její nejcharakterističtější, nejtypičtější tvůrčí poloze, tj. v poloze soudničkářsky fiktivní.