Kniha představuje důkladnou a komplexní studii o základních otázkách lidské existence, lidské činnosti ve společnosti a v dějinách, a o lidských duchovních i materiálních výtvorech. Analyzuje různé aspekty vztahu člověka ke světu, včetně ekonomie, svobody, historie, přírody a umění – témat, která jsou v současné době živě diskutována. Práce je strukturována do čtyř kapitol.
První kapitola, „Dialektika konkrétní totality“, definuje teoretické a metodologické základy, na kterých je celá analýza postavena. Autor zdůrazňuje nutnost překonání povrchního vnímání světa, světa pouhých jevů a zavedených představ, aby bylo možné dosáhnout skutečného poznání. V této souvislosti se věnuje duchovnímu uchopování reality a definuje podstatu opravdové konkrétnosti, tedy konkrétní totality.
Druhá kapitola, „Ekonomie a filosofie“, tvoří jádro knihy a kriticky zkoumá oblasti, kde se v praktickém životě lidí projevují zkreslené představy a falešné hodnoty. Nejprve se zaměřuje na každodenní život a jeho „metafyziku“, analyzovanou skrze kategorie starostí a vztahu k dějinám. Následně se věnuje metafyzice vědy a rozumu, zkoumá dialektiku racionality a iracionality a problematiku „ekonomického člověka“. Třetí část této kapitoly se přesouvá do oblasti kultury a kritizuje vliv ekonomických faktorů. Autor se ptá na podstatu uměleckého díla, jeho sociální podmíněnost a vztah mezi časovostí a nadčasovostí, a uzavírá úvahami o historii a historismu.
Třetí kapitola, „Filosofie a ekonomie“, se soustředí na filosofické aspekty Marxova Kapitálu. Autor se zabývá otázkou, zda Marx překonal filosofii v sociálních vědách, a hledá filosofické prvky skryté v samotném Kapitálu. Následuje nárys filosofie práce, který objasňuje vztah mezi prací a ekonomikou a osvětluje problematiku společenského bytí.
Poslední kapitola, „Praxe a totalita“, přináší pozitivní odpovědi na otázky nastolené v předchozích částech. Autor definuje pojetí praxe v protikladu k manipulativním a povrchním přístupům, zkoumá vztah svobody a dějin a uzavírá rozbor úvahami o podstatě člověka a jeho postavení, v kontextu filosofické antropologie.