Deset ruských novel XX. století

První polovina tohoto století přinesla v ruské a sovětské próze stejně dramatické změny jako samotné dějiny země. Revoluce, války a bouřlivé období budování – to vše zásadně ovlivnilo literaturu. Tato doba přerodu a nových hodnot nejen přinesla nové umělecké směry, ale také zdůraznila význam klasických ruských tradic. Základy socialistického realismu položili již před rokem 1917 Gorkij a Serafimovič, ale spojení s tradicí je patrné i u Kuprina, a to výrazněji než u Alexeje Tolstého. Gorkijovi žáci – Ivanov, Fedin a Leonov – na tyto tradice navazují jak pod jeho vlivem, tak i přímo. Šolochova právem přirovnávají k Lvu Tolstému, avšak toto spojení není nikdy jednoduché. Každý z deseti autorů v této sbírce si zachovává svou vlastní identitu, odrážející ducha doby a osobitý styl. I když tato antologie nemůže obsáhnout veškeré bohatství ruské novely 20. století, představuje deset významných autorů, kteří přinesli to nejlepší ze své tvorby a zároveň ukázali, jak literatura odrážela a zároveň spoluvytvářela velké proměny v životě Rusů a Sovětů.