Čas zabijáků

Henry Miller je známý především svými autobiografickými romány, ale významnou část jeho tvorby tvoří eseje. K nim patří i kniha Čas zabijáků (Studie o Rimbaudovi), kterou napsal ve čtyřicátých letech pod dojmem poezie Arthura Rimbauda. Přestože kniha nese podtitul „studie“, nejde o klasickou literární kritiku, jakou Miller obvykle nepíše. Spíše se jedná o srovnání Millera s francouzským básníkem. Miller se sice snaží interpretovat Rimbaudovu tvorbu, ale hlavním účelem knihy je sebepoznání. Rimbaud mu slouží jako nástroj k odhalení vlastní identity. Čas zabijáků lze chápat jako oslavu Rimbauda, mládí a nevinnosti, jako střet dvou umělců, jako temnou předpověď budoucnosti a zároveň jako kritiku umění 20. století.