Bouřky a duhy

Sbírka povídek Bouřek a duha vznikala v letech 1910 až 1931, tedy v období, které začalo dílem Stříbrný vítr a skončilo Pastí. Patří sem i další Šrámkovy práce, jako Spalv, Tělo, Měsíc nad řekou a Žasnoucí voják, a také povídky z Prvních jedenadvacet a sbírky Života bído, přec tě mám rád a Modrý a rudý. Během těchto dvaceti let se měnil Šrámkův pohled na svět. V Bouřkách a duhách představuje autor v próze typické postavy pražských ulic. Zatímco dříve psával o romantických umělcích a intelektuálech, nyní se soustředí na méně okázalé a obyčejnější lidi – dělníky, služky, prodavačky, úředníky, živnostníky a drobné měšťáky. I v jejich životech se odehrávají silné okamžiky lásky a řeší se problémy, které dříve trápily Šrámkovy hrdiny. Autor se snaží proniknout do jejich vnitřního světa a vnímá se už ne jako výjimečný básník, ale jako jeden z nich. Cítí, že v lásce jsou si lidé rovni a spojeni.