I po sedmdesáti letech od atentátu na Reinharda Heydricha, nacistického místodržícího, zůstává tato vrcholná akce českého odboje plná nezodpovězených otázek a záhad. Přestože o ní vzniklo mnoho knih, stále se nepodařilo rozplést všechna tajemství. Autor s úctou vzpomíná na lidi, kteří se nevzdali po mnichovské dohodě a následné okupaci a odvážně bojovali za svobodu. Neopomíjí však ani chyby a slabosti, kterých se i ti nejstatečnější dopustili, a hodnotí je v kontextu tehdejších podmínek. Zkoumá, zda byl výběr a výcvik parašutistů dostatečný, zda se dalo předejít osobním selháním, zda byla dodržována konspirace a zda byl útok na Heydricha načasován správně. Ptá se, zda bylo vhodné soustředit parašutisty v kostele v Resslově ulici. Všechny tyto otázky směřují k zásadnímu dilematu: obstojí Operace Anthropoid před soudem historie vzhledem k obětem, které byly za smrt nacistického kata zaplaceny? Dnes se některé tehdejší kroky mohou zdát jako zásadní chyby, ale v té době to často bylo jediné možné řešení, protože v sázce bylo přežití celého národa.