Osmý svazek edice Skrytá moderna se věnuje Almanachu na rok 1914 (vycházejícímu v roce 1913), který byl v české literární historii dlouho přehlížen. Tento almanach představuje nejvýznamnější společné vystoupení předválečné avantgardy a jeho příprava byla rozsáhlá, doprovázená skupinovými čteními a debatami navazujícími na generační spory z roku 1912. Autoři plánovali pokračovat i dalším ročníkem, s účastí dalších významných spisovatelů (R. Werner, F. Langer, E. Taussig, P. Křička), ale první světová válka tyto plány zhatila. Někteří přispěvatelé byli odvedeni na frontu (S. K. Neumann), jiní zemřeli na nemoc (O. Theer) nebo padli v boji (E. Taussig).
Almanach se vyznačuje uměleckou rozmanitostí a jasně deklaruje zájem o současný, rychle se měnící svět. V poezii se autoři obrací k volnému verši (K. Čapek), v próze využívají principy synchronní polyperspektivy, převzaté z kubismu (J. Čapek). Na rozdíl od symbolistů a dekadentů, kteří se odvraceli od současnosti, se autoři Almanachu, inspirováni vitalismem a futurismem, hlásí k životu „tady a teď“ a kladou důraz na experimentování a inovace v umění spíše než na dokonalou formu.
Díky důrazu na umělecký syntetismus, propojení s dalšími uměleckými obory (výtvarné umění, hudba) a návratu k „živému životu“ představuje Almanach klíčový moment ve vývoji české literatury a předznamenává nástup poválečné avantgardy. – Vychází ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.