Skrytá moderna
Básník Jiří Kolář (1914–2002) napsal ve třicátých letech rozsáhlejší skladbu Rudý havran, které dal podtitul román-reafora. Datoval ji rokem 1936 a zaslal svému tehdejšímu básnickému idolu, Vítězslavu Nezvalovi. Skladba vstoupila do ústního podání české literární historie 20. století jako legenda, text ovšem zůstával neznámý a Kolář sám jej neměl. Na text upozornili v polovině 90. let pracovníci Literárního archivu PNP v Praze Petr Kotyk a Jan Šícha, kteří jej vystavili u příležitosti Kolářovy výstavy v Památníku národního písemnictví. Editor spisů Jiřího Koláře Vladimír Karfík pak podal o Rudém havranovi zprávu v katalogu výstavy Surrealismus v Československu 1929–1953 (1996). Kolářův raný text na rozhraní prózy, poezie a hry s významy je tak pozoruhodný již okolnostmi svého zpřístupnění. Edici Rudého havrana dále doplňuje neznámá juvenilní básnická tvorba, texty z let 1934–1938 shrnutá pod názvem Nový don Quijote. Obě díla jsou charakteristická tím, že je mladý Jiří Kolář psal oslněn dobovým surrealismem, zároveň se v nich ale již projevuje i jeho jazykové experimentátorství, kterým se surrealismu vzdaluje a svou originalitou ovlivňuje v následujícím desetiletí tvorbu celé generace, v díle výtvarném pak v celosvětovém měřítku. – Ediční příprava Vladimír Karfík a Marie Langerová, doprovodná studie Marie Langerová. Jiřího Koláře román reafora Rudý havran a jeho juvenilní tvorba s titulem Nový don Quijote tvoří třetí svazek edice Skrytá moderna, která chce slavnou éru českého literárního umění prezentovat v novém kontextu. Skvělý nápad oživit naši modernu byl zúročen snad nejvíc právě v této knize. Skladba Rudý havran, román reafora z roku 1936 a básně druhého raného souboru z let 1934-8 jsou tu vydávány poprvé, takže téměř nesplnitelné přání milovníků Kolářova díla, totiž přečíst si od něj ještě něco „nového“, dochází naplnění. - Erudovanou, velmi poučnou předmluvu napsala k tomuto studijnímu vydání obou básnických skladeb Marie Langerová, která knihu spolu s „kolářologem“ Vladimírem Karfíkem připravila.
Published:
2009
ISBN:
978-80-87310-05-2
Reprint. - Zařadit do ediční řady Skryté moderny „revoluční sborník“ z podzimu roku 1922 by byl anachronismus svého druhu. Nikoliv snad pro časové zaměření, jako spíše pro zjevnou programovost a ambici, s níž se tento dnes již legendární titul stal 1. svazkem edice Devětsil, založené stejnojmenným uměleckým svazem. Proto jsme se rozhodli vydat tento jen vzácně dostupný artefakt jako jistou knižní prémii uvedené řady a zvolili formu důsledného reprintu, doplněného studiemi mladých literárních vědců Tomáše Vučky a Ondřeje Kavalíra. Ti se ve své dvojstudii zabývají hlavně ranou fází teoretické (především Teigovy) i praktické umělecké činnosti U. S. Devětsil. Dostáváme se tedy ke kontextu, v němž se konfrontují perspektivy tzv. proletářského umění, směsi sociálního kriticismu i okouzlení světem, s modernistickými úvahami o poezii, výtvarném umění, kinematografii, funkcionalismu v architektuře ad. Seifertovské všechny krásy světa, originální tresť českého poetismu, jsou reprezentovány v zastoupených básních, Teigově jedinečné grafické úpravě i řadě reprodukcí světového avantgardního umění. Zastoupeni tak jsou autoři jako Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, A . M. Píša, Vladislav Vančura, Artuš Černík, Jindřich Honzl, Karel Schulz, Jean Cocteau, Ivan Goll či Ilja Erenburg. – 7. svazek Edice Skrytá moderna. Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem pro výzkum české umělecké avantgardy.
Published:
2010
ISBN:
978-80-87310-22-9
V osmém svazku edice Skrytá moderna chceme upozornit na literární historií opomíjený Almanach na rok 1914 (1913). Nejvýznamnější skupinové vystoupení předválečné avantgardy se poměrně dlouho připravovalo, souběžně s přípravou byla organizována také skupinová čtení, doprovázená diskusemi navazujícími na velkou generační polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku almanachu se počítalo též se spoluprací absentujících generačních souputníků (R. Werner, F. Langer, E. Taussig, P. Křička), avšak pokračování v nastoupené cestě znemožnily události první světové války, na jejíž fronty byli někteří účastníci odvedeni (S. K. Neumann), jiní během ní podlehli nemoci (O. Theer), další padli (E. Taussig). Umělecky nevyvážené příspěvky Almanachu manifestačně deklarují přihlášení k soudobému, dynamicky se proměňujícímu životu lidské civilizace. K jeho zachycení má sloužit v poezii volný verš (K. Čapek), v próze pak synchronní polyperspektivnost přenesená do literatury z výtvarného kubismu (J. Čapek). Oproti artificiálnosti symbolistně-dekadentní generace a jejímu opovrhování přítomným děním se autoři Almanachu, pod vlivem vitalismu i futurismu, hlásí k životu „tady a teď“ a výše oceňují snahu hledat inovativní přístupy v umění než dokonalou formu výsledného textu. Zdůrazněním uměleckého syntetismu, sepětím s dalšími uměleckými obory (výtvarné umění, hudba) a obratem k „živému životu“ představuje Almanach důležitý mezník ve vývoji české literatury, předznamenávající vystoupení poválečné avantgardy. – Vychází ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.
Published:
2014
ISBN:
978-80-7470-069-9