Román o boji komunistické strany Japonska a japonských pokrokových vědců s imperialistickými poválečnými strůjci bakteriologické války navazuje svým dějem na případ morového bakteriologa Išii Širo, známého z chabarovského procesu s japonskými válečnými zločinci, zakladatele nejzrůdnější "továrny na smrt" - tokijské laboratoře na výrobu bakteriologických bomb. V románu je vylíčena akce komunistického lékaře-bakteriologa, který za pomoci široké sítě illegální tokijské komunistické organisace pronikne do laboratoře, střežené japonskou a především americkou policií, a tím, že odhalí tajemství výroby nejprudší kultury, přinutí americko-japonské spolčence vyhodit laboratoře do vzduchu, aby zahladili všechny stopy. Román je nejen obžalobou císařského režimu, který z touhy po vytvoření smrtonosné síly se spojuje s okupanty vlastní země, ale je především dokladem stále rostoucího uvědomění japonského lidu, jehož nejlepší představitelé dávají své síly do služeb myšlenky, za niž bojuje komunistická strana - do služeb boje za upevnění míru.
Dějiny našeho národa jsou v celém svém průběhu poznamenány řadou krvavých zápasů a bojů. Mnohokrát proběhla válečná litice našimi zeměmi, ničila výsledky pilné práce předků, kosila lidské životy. Mnohokrát museli čaští lidé sáhnout ke zbrani a bít se - doma i v cizině. Antologieeditora Františka Bernharta si vzala za úkol ukázat čtenáři, jak je otázka brannosti vylíčena v české próze, v dílech význačných českých spisovatelů. Jako antologie nemůže a nechce být úplná a vyčerpávající. Jde jí také o něco jiného. Jde o to, podat typické ukázky, v nichž je nejlépe vyjádřeno myšlení a cítění lidu, jeho postoj k vojenské službě v dané historické epoše. Editor antologie rozdělil látku do tří větších celků. První část zachycuje slavné bojové tradice české minulosti. Vyvstává před námi doba husitská, kdy prostý lid ukázal celému feudálnímu světu, jak se dovede bít, vystupují tu tvrdé postavy selských rebelů, ožívá tu kvas i boj roku 1848 v Praze i na venkově. Druhá část zachycuje vojnu, jak ji v době národní a sociální poroby cítil český pracující člověk. Třetí čas pak patří současnosti. ohlas revolučního rokou 1905, hrdinové rumburské vzpoury v roce 1918, protifašistický odboj a armáda socialistického Československa. To vše se zračí v povídkách a výňatcích z děl více než dvaceti autorů a autorek jako např. Alois Jirásek, Václav Beneš Třebízský, Jaroslav Vrchlický, Jakub Arbes, Ivan Olbracht, Jaroslav Hašek, Jaromír John, S. K. Neumann, Marie Majerová, Marie Pujmanová atd.
"Kulička", mistrná novela, která rázem Maupassanta proslavila, je prvou povídkou tohoto výběru. Jí je umělecky i dějově blízká "Slečna Fifi". V obou je hrdinkou prostitutka, jejíž statečné chování vůči okupantům konfrontoval autor s frázovitým vlastenčením a zbabělou amorálností společnosti měšťáků, šlechty a zástupců kleru,a tím zároveň ostře vykreslil nabobskou tupost prušáckých oficírů. V této linii pokračují i ostatní povídky vesměs čerpající z prusko-francouzské války r. 1870-71.
Ústřední postavou knihy je nadporučík Kolesnik, který je převeden k pluku těžkých bombardérů. S jeho postavou spjal autor řadu příběhů a episod, ilustrujících mírový život a tvrdý výcvik sovětských letců po Velké vlastenecké válce. Zdůrazněna je výchovná úloha velitelů, tvrdých, ale spravedlivých a lidských, kteří dovedousvou jednotku stmelit v bojový celek, připravený plnit i nejtěžší úkoly. Vyprávění vrcholí mohutnou přehlídkou před soudruhem Stalinem. Předmluvu naapsal Zbyněk Martínek, odbornou terminologii upravil Miloš Prokop.
Román z prvních tří let Velké vlastenecké války podává ucelený obraz historické obrany Leningradu. Líčí vzrušující boje a osobní osudy pilotů stíhací letky, kteří chránili před nacistickými stihači a bombardéry baltické loďstvo a posléze jedinou cestu spojující Leningrad s ostatnízemí.