Dobrodružný román z prostředí drsné kanadské přírody. Ve dvou dílech je mistrně popsán život lovců, traperů a potulných indiánů. Příběh je vyprávěn z pohledu mladíka Roda, který se v úvodu seznamuje s divočinou, sbírá první lovecké úspěchy, poznává ryzí přátelství a dokonce vede boj o vlastní život a život svých přátel. Skvělé románové čtení pro všechny čtenáře a milovníky dobrodružné literatury.
Souborné vydání dvou povídkových knih. „Na vlně 57 metrů” je sbírka povídek, které český cestovatel a autor dobrodružné literatury psal ve 30. a 40. letech především pro časopis Mladý hlasatel. „Tanec na stožáru” je posmrtný výbor dříve neuveřejněných povídek z pozůstalosti autora. Batlička ve svých přímočarých dobrodružných příbězích využíval vlastních cestovatelských zážitků a situoval je do všech koutů světa, především do Jižní Ameriky a jejích pralesů. I když reálie jeho povídek nejsou vždy zcela přesné, působivá atmosféra, čest, akce a napětí nechybí nikdy. Obsahuje povídky: Na vlně 57 metrů; Červená skvrna; Otrávený šíp; Tygří matka; Tajemné oko; Letoun číslo 4; Chytrý Farguson; Potápěč Oliver Ward; Podivín; Žlutá vlajka; Válečná píseň; Bylo jich osm; Živá řeka; Mamba; Mistr těžké váhy; Napoleon; Zakázané pásmo; Na ploché dráze; Neviditelná stezka; Ještě jednou Farguson; Hadí hlas; Příhoda pana Ditwela; Muž pevných zásad; El Justicio; Černý buddha; Na konci světa; Berberský čert; Světluška; Na útěku; Ohnivé znamení; Silák Brand; Mano lidojed; Odměna; Nahluchlý Sandy; Souboj; Ocelová hrobka; Usměvavý Dick; Velké kouzlo; Zázračná izvoščikova píseň; Chlupatá fordka; Lovec hadů; Dvojitý Nanuk; Setkání s Josém; Hladový tramp; Tanec na stožáru; Jararaka; Oheň svatého Eliáše; Zázračný střelec; Past na vetřelce; Smolař; Tajemství černé Negrity; Tarantule; Nezapomenutelné Vánoce; Pampe Grande; Skvělý boxer; U napajedla; Za císaře pána; Křížem krážem Londýnem; V nebezpečí; Nikdo; Pět koster; Kamčatský tuleň; Džitti Doig; Nakamutovo loučení; Řízek Timoteje Davidova; Alláh ve strážním koši; Zkouška mistrovského jezdce; Kóta 50; Stroj na výprask; Podivná událost; Ukradená kánoe; Plné hrsti slunce; Smrtící džbán; Konec kouzelníků; Sedmihlavá saň; Poprask v Sašamanu; Muž v podpalubí; Slatin paša; Návrat z hlubin; Splněný slib; Slavný kluk Mahmud
Souborné vydání dvou povídkových knih. Otakar Batlička (*12. března 1895 +13. února 1942 Mauthausen) Český radioamatér (volací značka OK1CB), světoběžník, spisovatel a bojovník proti nacismu. V rané dospělosti několik let cestoval po světě. Jeho putování se stalo podkladem pro částečně autobiografi cké dobrodružné povídky pro mládež, které publikoval v časopisech Mladý hlasatel a Vpřed. Ztvárnil v nich zčásti své vlastní zážitky, především do nich však s velkou volností přepsal vyprávění lidí, se kterými se setkal. Po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se stal členem Obrany národa - Východ, pro niž jako zdatný radiotelegrafi sta obstarával spojení se sovětskou zpravodajskou službou NKVD, resp. „Moskvou“. Po zatčení byl nakonec uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen, kde zahynul; příčina jeho smrti není zcela jasná. O jeho mládí se traduje řada smyšlených, tzv. batličkovských legend. Jako téměř zapomenutého autora objevil Batličku pro veřejnost v polovině šedesátých let 20. století Petr Sadecký, který jej v polovině šedesátých let pomáhal znovu propagovat. Sádecký sehnal vhodného editora, který původní povídky z přelomu třicátých a čtyřicátých let přepracoval. Výsledkem byla kniha „Na vlně 57 metrů” a po jejím úspěchu následovaly další.
Čapkův román Krakatit (časop. Lidové noviny, 25. 12. 1923 15. 4. 1924, O. Štorch-Marien 1924) vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy. Při tom se výbuchem uvolní obrovské množství energie. Vyrobí látku zvanou "krakatit" nejstrašnější výbušninu na světě, kterou je možné přivést k výbuchu na dálku elektromagnetickými vlnami. Prokop si uvědomí dosah svého objevu - vlastník krakatitu by se mohl stát vládcem světa. Uvědomí si to i jiní a pokoušejí se Prokopa o vynález připravit. Část vzorce získá bývalý Prokopův spolupracovník Tomeš a snaží se výbušninu vyrobit také. Prokop svodům odolá, vzorec neprozradí a ke konci je svědkem tragického výbuchu laboratoře, v níž se Tomeš pokoušel výbušninu připravit. Prokop, blouznící v horečkách, se na závěr setkává s pohádkovým stařečkem - bohem a přijímá od něj smiřující poselství o dobru a nutnosti dělat pouze věci prospěšné lidem.
Příliv smrti (Jedovatý pás) – Dobrodružství profesora Georgea E. Challengera, Lorda Johna Roxtona, profesora Summerleea a žurnalisty E.D. Malonea. A. C. Doyle se svým románem Ztracený svět z roku 1912 zařadil mezi klasiky science fiction vedle Julese Vernea a H. G. Wellse. Román, inspirovaný archeologickými nálezy prehistorických zvířat, bylpoprvé zfilmován v roce 1925, a dočkal se dalších filmových adaptací a pokračování. Román byl nedávno vydán v nakladatelství Millennium Publishing. Hrdina románu, profesor Challenger, je ústřední postavou také v knize Příliv smrti (Jedovatý pás, 1913), kde je Země kontaminována neznámým jedem mimozemského původu. Další díla s profesorem Challengerem, která vznikla ve dvacátých letech, jsou již ovlivněna spiritismem a okultismem, například i další do češtiny přeložený román – Země mlhy (The Land of Mist, 1926, Millennium Publishing připravuje nové vydání).
Známý český autor sci-fi, nositel několika ocenění včetně ceny za nejlepší sci-fi knihu roku, přichází s dalším dílem dokládajícím jeho mimořádnou fantazii, kterou skvěle uplatňuje ve svých vypointovaných povídkách.