Krakatit

Čapkov román Krakatit, původně publikovaný v Lidových novinách v letech 1923–1924 a následně vydaný nakladatelstvím O. Štorch-Marien, se opírá o podobný princip, jaký autor představil v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví metodu rozkladu jakékoli látky na atomy, což s sebou nese uvolnění enormní energie prostřednictvím výbuchu. Vytvoří tak „krakatit“ – nejničivější výbušninu na světě, ovladatelnou na dálku pomocí elektromagnetických vln. Prokop si uvědomí, že vlastnictví krakatitu by mohlo vést k ovládnutí světa. Tato hrozba si uvědomí i další lidé, kteří se snaží Prokopa o vynález obrat. Bývalý Prokopův kolega Tomeš získá část vzorce a pokouší se výbušninu vyrobit. Prokop se pokusům o získání vzorce brání a nakonec je svědkem tragického výbuchu v Tomešově laboratoři. Závěrem románu, sužovaný horečkami, Prokop prožije setkání s pohádkovým stařečkem, ztělesněním božstva, a přijímá od něj poselství smíření, dobra a potřeby věnovat se pouze činnostem prospěšným lidstvu.