Dielo Golem XIV je jedným za najvýraznejších intelektuálnych dobrodružstiev žijúcej legendy literatúry science fiction Stanislawa Lema (1921), inovátora a zároveň klasika tohto žánru.
Postmoderný román utkaný z vojnových a ľúbostných dobrodružstiev stredovekých paladínov, nejestvujucého rytiera Aginufa, či krásnej a odvážnej bojovníčky Bradamanty. Autor patrí k najvýznamnejším talianskym spisovateľom 20. storočia.
Druhá prozaická kniha Vladimíra Ballu je podobne ako jeho debut Leptokaria charakteristická absolútnou temnotou, ktorá tu však nadobúda ešte hlbší význam.
Palomar je poslední větší próza Itala Calvina a i zde se autor rozhodl pro originální experiment. Kapitoly této knihy bychom mohli vnímat jako básně v próze, ale spíše je lze označit za křížence románu nebo básně s esejem. V Calvinově díle má jejich titulní protagonista, pan Palomar, četné předchůdce – rozmanité komentátory a spekulativní talenty. Ti všichni jsou, stejně jako on, velkými pozorovateli světa, protože pozorování věcí je podle Calvina naším základním úkolem. Pan Palomar však chce svět nejen uvidět a pochopit, ale také popsat a vyjádřit: chce jej proměnit v slova. Lze se ale světa zmocnit autentickým, avšak subjektivním pohledem? Spočívá pravda o světě v bezprostřednosti okamžiku? A jak uchopit svět „nepsaný“? Sám Calvino charakterizoval tuto svou knihu následovně: „Jistý muž se vydá na cestu, aby krok za krokem dosáhl moudrosti. Dosud nedorazil k cíli.“
Výber Renaty Deákovej ponúka slovenskému čitateľovi jedinečnú možnosť nahliadnuť a zhodnotiť bohatstvo úrody krátkych próz na poli maďarskej literatúry za posledné desaťročie.
Slnko v znamení jaguára vyšlo po autorovej smrti a obsahuje tri z pôvodne zamýšľaných piatich poviedok, ktoré chcel autor vydať pod názvom Päť zmyslov. Poviedky o hmate a zraku už nestihol napísať. V troch majstrovských rozprávačských variáciách na tému čuchu, chuti a sluchu sa hlavní hrdinovia pokúšajú vyrovnať sa s hroziacou stratouprostredníctvom jedného zo zmyslov.
Prvotina italského autora, pokládaná za klíčový literární dokument o životě v koncentračním táboře. Autor popisuje každodenní existenci ve vyhlazovacím táboře Osvětim (kam byl deportován roku 1944), jeho obyvatele, společenské „kasty“ i způsob, jak lidé přežívali, dokládá, jak bylo těžké uchovat si v nelidských podmínkách lidskou tvář. Základní a ojedinělé dílo o daném tématu bylo přeloženo do desítek jazyků.
Příběh slovenského Žida za okupace působivě líčí především jeho zážitky z koncentračního tábora. Hlavní hrdina Walter Rosenberg (Rudolf Vrba) byl při druhém pokusu o útěk za hranice Slovenského štátu transportován do vyhlazovacího tábora v Majdanku a posléze do Osvětimi. Podstatná část knihy je tvořena líčením jeho zážitků a pozorování z táborů. Roku 1944 s jedním ze spoluvězňů z Osvětimi uprchl. Ve zprávě, kterou s sebou přinesli, podávají první ucelené, podrobné a zároveň otřesné informace o situaci, která ve vyhlazovacích táborech panovala. Děj knihy končí ve chvíli, kdy hrdina jde poprvé do boje proti Němcům. ISBN 80-85924-50-1 (chybné)