Ústřední otázka benediktinských exercicií zní: Jak najdu a zakusím Boha? A také: Jak objevím své pravé já, onen jedinečný obraz, který si o mně Bůh vytvořil? A dále: Jak dosáhnu uzdravení? Mystická cesta je vždycky zároveň i cestou terapeutickou, po níž máme dospět k uzdravení a vnitřní svobodě. Máme na ní Ježíšovu Duchu dovolit, aby nás stále dokonaleji očišťoval a osvěcoval, tak abychom se skrze Krista sjednotili s Bohem a se svým nejvnitřnějším ryzím bytím. Tato benediktinská cesta je dnes pro mnohé přitažlivá, zejména proto, že dává odpovědi na mnohé otázky, které si moderní člověk klade a nabízí dnes tolik potřebné uzdravení ducha a duše. Pokora znamená odvahu přijmout pravdu o sobě. Postoj pokory počítá i s pokusem vyhýbat se nepříjemné pravdě o sobě a setrvat ve vlastních ideálních představách o sobě. Biblické příběhy, které v dalším textu nabídnu k meditaci, jsou pozváním k pohledu na sebe takové, jací opravdu jsme, včetně našich hříchů a vin. Tyto příběhy v nás ale nemají vyvolávat na prvním místě špatné svědomí. Prostě jen vyprávějí o lidech, kteří se znovu a znovu proviňují, aniž bychom je soudili. Biblické texty nás mají povzbudit, abychom se postavili pravdě o sobě, aniž bychom se ničili pocity viny.
Nenasytnost není ničím jiným než touhou mít stále víc. Věděli jste ale, že hojnost je především stavem mysli? Ten, kdo se domnívá, že má málo, tomu nepomůže ani vlastnictví všech paláců světa. Důležité také je, jak k vlastnictví přistupujeme, za jakých podmínek jsme ochotní získávat stále více, zda jsme přející a zda se umíme podělit s ostatními. Pozor, nejedná se ale jen o hmotné statky, někdy jsme nenasytní po lásce, pozornosti, po kariérním postupu a nakonec třeba i po informacích na internetu. Zdá se nám, že všeho je pro nás málo. Anselm Grün v této knize nejen ukazuje, jak je taková bezbřehá touha nebezpečná pro náš duchovní život, ale i jak ji léčit, a nakonec se jí zbavit.
Kdy budeme konečně spokojení se svým životem? Co opravdu potřebujeme ke štěstí a co nám stále chybí? Co nám vlastně brání žít naplněný život? Anselm Grün se nad těmito otázkami zamýšlí a nabízí odpovědi. Mnohdy totiž stačí podívat se na věci z jiné perspektivy, aby se člověk se svým životem ztotožnil. Radí, jak začítžít harmoničtější a radostnější život, těšit se ze vztahů, z toho, že jsme na světě. Ukazuje, jak být se sebou spokojení a zároveň být přínosem pro svoje bližní, jak objevit vnitřní klid, zkrátka jak nepromarnit svůj život zbytečnostmi. Důležitou roli při tom hraje vděčnost: Kdo je vděčný za dnešní den, ten dokáže nalézt štěstí i v maličkostech, ať je doba jakkoli nepříznivá. (Z přebalu knihy)
The Blind Watchmaker: Why the Evidence of Evolution Reveals a Universe without Design
Podtitul: Zázrak života očima evoluční biologie. Jak vznikl člověk a proč tady vůbec jsme? Na tuto nejzákladnější lidskou otázku odpovídá významný britský zoolog a myslitel. Brilantním způsobem vyvrací řadu rozšířených představ o evoluci člověka a dalších organismů. Ukazuje oprávněnost evolučního pohledu na vznik živéhosvěta, aniž by přitom umenšoval náš údiv nad jeho tajemstvími a složitostí. Dawkinsovy inspirativní myšlenky vedly k plodné změně pohledu na evoluci a staly se základem dnešního chápání evoluce. Kniha patří spolu s jeho Sobeckým genem k nejzákladnějším publikacím o darwinismu vůbec.
První původní objektivní pohled na vědní disciplíny, které často zahaluje závoj senzačních polopravd a spekulací. V roce 1997 prožil svět šok z narození klonované ovce Dolly a dodnes otázka klonování zneklidňuje. Můžeme klonováním zachránit ohrožené živočichy a znovu přivést na svět dávno vyhynulé tvory? Co riskujeme naklonováním člověka? Jak na klonování pohlížejí představitelé různých náboženství? Kniha se zabývá i otázkami spjatými s genovým inženýrstvím. Ohrožují nás přenosy genů a mohou geneticky upravené organismy zažehnat hrozbu hladomoru? Lze zvýšit přenosem genu inteligenci a najde genové inženýrství cestu k dlouhověkosti? Budou se lidským pacientům transplantovat orgány zvířat? Kdy se podaří vypěstovat v laboratoři umělou ledvinu nebo srdce? Autor zkoumá uvedené problémy i z hlediska práva (status dětí ze zkumavky donošených cizí matkou), etiky (genové testování lidských zárodků) či ekologie (hrozba úniku transgenních ryb do volné přírody).
Enlightenment To Go: The Power of Compassion to Transform Your Life
Možná se o buddhismus jenom zajímáte, možná se jej snažíte už nějakou dobu uplatňovat v životě. Ať tak nebo tak, knížka Osvícení na cestu vám pomůže srovnat si životní perspektivu. Spisovatel David Michie vytvořil srozumitelný a čtivý úvod do tibetského buddhismu, ve kterém zpracoval vysoce ceněné a dnes již klasické dílo mnichaŠántidévy z 8. století známé jako Bódhičarjávatára neboli Uvedení na cestu k probuzení. Šántidéva je psal pro vlastní duchovní praxi a vysvětluje v něm, jak má člověk rozvíjet konkrétní psychologické techniky a jak může přenastavit svoje vnímání reality pro dosažení štěstí a vnitřního klidu. Šántidévovo Uvedení na cestu k probuzení už přes čtyřicet let doporučuje Jeho Svatost dalajlama všem, kdo chtějí uplatňovat buddhistickou filozofii v každodenním životě. David Michie si z jeho slov vzal příklad a v Osvícení na cestu zve všechny zájemce na poutavou „exkurzi po tom nejlepším ze Šántidévy“. Poctivě, upřímně, ale i vtipně na příkladech z vlastní životní cesty vysvětluje starodávné Buddhovo učení nahlížené ve světle moderních poznatků od neuropsychologie až po kvantovou fyziku. A nejen to, Michie nabízí spoustu informací i „pro pokročilé“ – například ve strukturovaném meditačním programu, který je součástí této knihy.
Bojovník a milenec, dvě stránky muže, které je potřeba udržovat v harmonii. Muž, který jen neustále bojuje, se vystavuje riziku, že bude tvrdý a necitelný. Muž, který se naopak pouze oddává lásce, má sklon připouštět si jenom své citlivé, jemné stránky. K muži však patří obojí. Jako bojovník je schopen milovat. Jeho láska vyžaduje i kvalitu dobyvatele a ochranitele. Stejně ta platí, že jeho boj vyžaduje i lásku, aby se nezvrhl ve slepou agresi. Anselm Grün nám na 18 archetypech biblických mužů ukazuje, jak je důležité tyto dvě zdánlivě protilehlé polohy skloubit a dosáhnout tak plnosti života.
Skutečnost, že lidé marní svůj život, často souvisí s tím, že nevědí, pro co by měli žít a vůči čemu má smysl mít závazek. To se týká mladých lidí, kteří se teprve připravují na profesní dráhu, ale i starších, kterým se třeba rozpadlo z různých důvodů rodinné zázemí či byli nuceni změnit kariéru. I úplně obyčejné všední dny bývají často náročné, když je chceme smysluplně naplnit. Dnes se do nás ukládá tisíc věcí, přijímáme obrovské množství informací. Leckdy ale smysl našemu životu nedávají. Jen to, co přijmeme a zároveň proměníme, náš život také vyživuje. A vše, co nás vyživuje, nám dává impulz k tomu, abychom živili i ostatní. Uznávaný autor Anselm Grün se ve své knize zamýšlí nad tím, jak proměnit svůj život tak, aby nám smysl dával, abychom procítili jeho plnost, abychom nepromarnili dary, které jsme do života dostali a abychom byli přínosem i pro svět kolem nás.
Benediktinské „ora et labora“ formovalo křesťanskou pracovní morálku ve středověku. Ovšem i v současnosti může být toto heslo přínosem. Také dnes je totiž důležité sladit modlitbu a práci, vnější a vnitřní život, pohyb a klid, život a povolání. Jde o rovnováhu mezi prací a životem. Svatý Benedikt tvrdil, že modlitba je pramenem, ze kterého vyvěrá práce. A naopak, práce je zkouškou, jestli je naše modlitba opravdová, zda se díky ní skutečně osvobodíme od ega tak, abychom se mohli plně oddat Bohu a práci. Co ale přináší modlitba modernímu člověku, který není zbožný? Modlitba v širším smyslu znamená: mít čas se zastavit, přerušit práci, najít vnitřní klid a spojit se sám se sebou. Protože pak nežijeme jen z toho, co nám přináší užitek, ale z toho, co nás skutečně naplňuje.
Konstanty přírody jsou čísla, která definují podstatu vesmíru. Zašifrovávají nejhlubší tajemství a jejich existence nám naznačuje, že příroda oplývá neviděnými pravidelnostmi. Jsme sice zručnými v měření těchto konstant, ale naše schopnost vysvětlit je či je předpovědět ukazuje, jak mnohé ještě nevíme o tom, jak vesmír funguje. Jsou přírodní konstanty skutečně konstantní? Vznikl a rozvinul by se život, kdyby byly jiné? Nejnovější astronomické objevy naznačují, že tyto konstanty měly v raném vesmíru jiné hodnoty. Mění se tedy pomalu zákony přírody? Na tyto a mnoho dalších otázek hledá odpověd známý vědec a úspěšný popularizátor. Osvětluje také, jak objev konstant ovlivnil takové vědce, jako byl Einstein, i nejnovější teorie o vícedimenzionálním vesmíru. Kniha uspokojí nejen zvídavého čtenáře, ale i profesionálního fyzika.
Existují klíče k dobrému životu? Klíče nemusejí odemykat pouze dům, auto nebo zamčené skříně. Požehnaný klíč nám umožní otevřít cestu k vlastnímu srdci a emocím, k tomu, co se našeho srdce hluboce dotýká Klíč rovněž symbolizuje touhu získat si přístup k srdci druhého člověka, otevřít je naší lásce i tomu, co bychom druhému rádi pověděli. Klíč v sobě zahrnuje také příslib, že objevíme cestu k pravdě a odhalíme nejen své osobní životní tajemství, ale zároveň budeme otevřeni i tajemství Božímu.
Vést lidi není nic jednoduchého. I když má člověk ve vedoucí pozici manažerské znalosti, ale sám je nevyrovnaný a postrádá schopnost klidného vedení, může v podnikání sice krátkodobě ušetřit výdaje, ale z dlouhodobého hlediska mu uškodí svou nezralostí a nebude motivovat zaměstnance. Anselm Grün v této knize ukazuje, jaké předpoklady pro vedení lidí jsou klíčové, jak mohou organizaci prospět, a také cestu, jak jich dosáhnout. Když svatý Benedikt mluvil o „chrámu Božím“, myslel tím rovněž společenství bratrů a sester, kteří si jeden druhého váží a kde může každý vzkvétat díky své nedotknutelné důstojnosti. Nové typy vedení dokládají, že tento přístup je stále velmi efektivní a může být mimořádně přínosný. Je zajímavé, že myšlenkový koncept starý téměř 1500 let lze uplatnit i v současnosti a dokáže odpovědět na důležité otázky dnešní doby.
První kniha, která chce českému čtenáři přiblížit svět dítěte v období novověku. Chce ukázat, v čem je toto období významné v otázce chápání osobnosti dítěte, co všechno předcházelo 20. století - století kultu dítěte, kde hledat onen zlom, kdy dítě přestalo být nehotovým dospělým a stalo se osobností a kdy začalo být chápáno jako specifická, první, základní a rozhodující fáze vývoje člověka.
Lidé se v posledních desetiletích zajímají především o svou svobodu a naplnění vlastních potřeb. Nechtějí se omezovat a starat o ostatní. Vede to k odcizení, k nenávistným projevům na sociálních sítích, na ulicích i v každodenní komunikaci mezi lidmi. Přesto touha být součástí společenství nezmizela. Projevuje se to obzvlášť během krize, jak jsme si mohli všimnout po rozšíření koronaviru. Najednou se objevila nová pospolitost a solidarita s lidmi, které pandemie zasáhla. Anselm Grün v této knížce ukazuje cestu k harmonickému soužití, v němž je zároveň plně respektována svoboda jednotlivce a rozmanitost zde není překážkou, nýbrž vzájemným obohacením.
Podtitul: Stručný průvodce světem bez hranic, počátku a konce Otázka konečnosti či nekonečnosti vzrušovala lidstvo odedávna. Nekonečno je nepochybně ta nejpodivnější idea, jež lidstvo znepokojuje neustále. Autor ve své knize seriózně a s jistou hravostí mu vlastní odpovídá na všechny otázky, i ty rozumem těžko uchopitelné, kterév sobě myšlenka nekonečna, jež přitahovala pozornost velkých myslitelů všech dob – od Aristotela a Zenona po velké mozky dneška, skrývá. Odkud se myšlenka nekonečnosti vzala a co nám může říct o vesmíru? Skutečně existují nekonečna? Nebo je nekonečno jen jakási nálepka pro něco, co je nedosažitelné? Je vesmír nekonečný? Je nekonečně starý a bude existovat navěky? Lze v konečné době vykonat nekonečně věcí? Nekonečno je však také místo, kde se věci zároveň dějí i nedějí. Nekonečný vesmír charakterizují paradoxy a fantazie.