Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi Práce přibližují podstatu Jungova psychoterapeutického přístupu a řeší některé konkrétní psychologické či psychiatrické problémy. Výbor z díla má laickému čtenáři napomoci v základní orientaci v jeho bohatém myšlenkovém systému.
Dvě studie zakladatele analytické psychologie zkoumají vztah vědomí k nevědomým procesům a některé atributy "přenosu". První studie zkoumá vztah vědomí k nevědomým procesům. Bytostné Já zosobňuje permanentní konflikt mezi vnitřním a vnějším. Jedná se o životní cíl, který je utvářen vztahem mezi jednotlivcem a skupinou. V iracionálním jsoucnu bytostného Já dochází k naplnění individuace. Individuované Já pojímá samo sebe jako objekt neznámého a nadřazeného subjektu. Tento vztah není vědecky dokazatelný, neboť trpí atributem nepoznatelnosti. Psychologie přenosu nepřibližuje podstatu přenosu, nýbrž zkoumá některé vlastnosti tohoto vztahu na základě interpretace alchymistické symboliky. Jung k odhalení přenosu afektivního zabarvení z jednoho prvku na jiný využívá ideový odkaz alchymie. Alchymie je tudíž odrazem nevědomých obsahů.
Obraz člověka a obraz Boha Průkopník psychoanalýzy zkoumá podstatu a symboliku mše, obraz Boha a propojení náboženství s psychologií. Přednášky "Psychologie a náboženství" odhalují společné rysy lékařské psychologie a náboženství. Náboženství zosobňuje jeden z nejranějších projevů lidské duše! Proto každá psychologická koncepce, jež se zabývá duševní strukturou lidské osobnosti, musí zohlednit, že náboženství pro řadu lidí personifikuje hluboce niternou záležitost. Následující text vysvětluje náboženskou mši ve smyslu antropomorfního symbolu pro to, co přesahuje svět a rámec lidského chápání. Její symbolika se tudíž stává legitimním předmětem psychologického a analytického zkoumání... "Odpověď na Jóba" přibližuje reakci vzdělaného člověka současnosti na temné stránky Boha, které se objevují v Knize Jóbově. Jedná se o rozbor podstaty afektu coby zdroje násilí! Společným rysem těchto textů je pohled analytického psychologa na různé aspekty náboženského prožitku jedince.
Hrdina a archetyp matky Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka. Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření. Stejně aktuální zůstává i jeho zdůraznění významu symbolů a symbolického života v duševním vývoji jednotlivce i dané kultury, a to v normě i v psychopatologii. ISBN 978-80-85880-11-3 (Nakl. Tomáše Janečka, soubor)
Devátý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“, který vychází pod názvem Člověk a kultura, je současně svazkem závěrečným. Obsahuje následující texty C. G. Junga: O vzniku osobnosti, Žena v Evropě, Manželství jako psychologický vztah, Životní obrat, Duše a smrt, Svědomí z psychologického hlediska, Dobro a zlo v analytické psychologii, Psychologie a básnictví, Snící svět Indie, Co nás Indie může naučit, K psychologii východní meditace, Předmluva k I-ťingu, Zósimovy vize, Paracelsus jako lékař, Sigmund Freud.