Výbory veršů Stupně a Pozdní básně obsahují básně vytvořené v letech 1895 až 1962 a jsou uzavřené básní, jež dostala svou definitivní podobu den před autorovou smrtí.Oddíl Ranná próza shromažďuje první Hesseho prozaické práce, prosycené mladistvou snovou romantikou, ať už jde o cyklus "Hodina s půlnoci" či o fiktivně vydané "Spisy a básně z pozůstalosti Hermanna Lauschera". Román Petr Camenzind, vydaný poprvé roku 1904, pak odstartoval Hesseho literární věhlas.
V „hudebním“ románu Gertruda (1910) jde o Hesseho stálé téma: problém umělce a umělectví vůbec. V centru příběhu stojí tělesně postižený hudební skladatel Kuhn, který ze zpětného pohledu vypráví svůj život. Pocit slabosti a bezmoci umělce je typickým problémem doby. V povídkách shrnutých pod názvem Malý svět (1912) vyplývá z příběhů jednotlivých hrdinů, jaké morální hodnoty autor zastává a zda lze sladit osobní charakterové vlastnosti s možnostmi měšťanského životního stylu.
Čtvrtý svazek Hesseho souborného díla přináší jeden román a řadu drobnějších próz. Silně autobiografický podtext má román Panské sídlo, vyšlý roku 1914. Ústřední postavou je malíř Veraguth, prožívající prudkou rodinnou i uměleckou krizi. Kniha vyprávění (1935) je souborem 23 krátkých próz s různou tematikou z Hesseho raného tvůrčího období. Knulp (1915), jedno z nejpopulárnějších Hesseho drobných děl, zachycuje ve třech příbězích etapy životní cesty stejnojmenného sympatického tuláka a svérázného mudrce.
V prózách tohoto svazku umělecky vrcholí střední údobí autorovy tvorby. Útlým románem Demian (1919), příběhem mládí Emila Sinclaira, postihl Hesse „nerv doby“ (Thomas Mann) a vypověděl mnoho o tehdejší mladé generaci, která zděšena ztrátou starých morálních hodnot, jež jí zničila první světová válka, hledala hodnoty nové. Román měl neobyčejný úspěch, a právě v jeho vyznění lze hledat důvod, proč se i další generace hlásí k Hesseho odkazu. Nevoli k měšťáckému světu vyjadřuje povídka Klein a Wagner, v níž se autor nejvíce přiblížil expresionismu. Mistrovsky napsané Klingsorovo poslední léto (1920) zkoumá umělectví jako možnost a způsob existence. Slavná próza o Siddhárthovi (1922) ztělesňuje touhu po duchovním životě a reflektuje autorovo studium východních učení, v nichž se pokoušel hledat východisko.
Tento svazek obsahuje poetické Pohádky (1919), dále básnické prózy Putování (1920), „chvalozpěv na tessinskou krajinu“, proložený deseti pozoruhodnými básněmi a vzniklý v době, kdy se autor musel vyrovnat s jednou ukončenou etapou svého života, Obrázkovou knihu (1926) poznatků a charakteristických detailů jednotlivých krajin, k nimž našel silný domovský vztah, a Stopu ze snu (1945), vážné i méně vážné povídky a pohádky pozoruhodné stylové čistoty, mezi kterými čtenář najde i dvě prózy, v nichž Hesse humornou i pohádkovou formou líčí vlastní život.
Svazek sdružuje tři díla: Lázeňský host (1925) je záznamem Hesseho léčebného pobytu v Badenu u Curychu a rozborem pacientových tělesných i duševních stavů s předznamenáním krize. Obdobně tematicky zaměřená je próza Cesta do Norimberka (1927), kde autor líčí své dojmy a vnitřní rozpoložení během přednáškového turné. Jako bilance krizí uplynulého desetiletí a pokus o formulování východiska z nich vznikl světově proslulý román Stepní vlk (1927). Poučen psychoanalýzou odhaluje spisovatel ponor ke kořenům vlastní osobnosti i snahu o překonání sváru ducha a pudů. Román vyniká neobvyklou strukturou, poetickou hrou fantazie i působivým prolínáním snu a skutečnosti.
Román Narcis a Goldmund (1930) zpodobuje v historizujícím novoromantickém hávu a v rozložení do dvou kontrastních postav mnicha-askety a umělce-erotika autorovy vnitřní rozpory a umělecká a životní hledání. Povídka Cesta do Země východní (1932) líčí pouť reálně ireálného bratrstva duchovní a umělecké elity všech dob a národů zatrvalými hodnotami. Svazek doplňuje patnáct drobnějších próz časově a tematicky spjatých s různými obdobími Hesseho života.
Poslední svazek Souborného díla Hermanna Hesseho přináší výbor různorodých textů – spisovatelových úvah, recenzí, článků, dojmů, vzpomínek a dopisů. Lze z nich vyčíst mnohé o Hesseho životě a osobnosti, učinit si představu o jeho smýšlení, filozofii a politických názorech, o jeho literárním vkusu, vzorech i o zdrojích, z nichž se napájela témata či jednotlivé motivy jeho děl. Součástí svazku je monografie mapující život a tvorbu Hermanna Hesseho, jejímž autorem je náš přední germanista Jiří Stromšík.