Hlavní postavou je vedoucí Rikitan, který dá dohromady partu dvanácti chlapců. Každý je jiný, ale všichni se vzájemně dobře doplňují. Rikitan pro ně vymyslí program, který je vede k fyzické i psychické zdatnosti. Zamilovávají si přírodu, podle zálesáka Roye loví bobříky a aniž si to uvědomují, stávají se čestnými hochy a skvělými kamarády. Ve své klubovně Bobří hrázi i v přírodě spolu prožívají nesčetná dobrodružství. Dotisk r. 2008
Jedna z mála foglarovek, kterou autor situoval nikoli do skautského, ale do školního prostředí. Lubor a jeho spolužáci z "Bedny" prožívají v průběhu jednoho školního roku bolestný přerod vzájemných vztahů, který přináší dospívání. 5.vydání - dotisk 2002.
Hlavní roli v knize hraje chlapecký klub Rychlé šípy, již dříve čtenářům známý z komiksů. Foglar v knize poprvé představuje záhadnou čtvrť Stínadla a organizaci Vontů, hlavolam zvaný „ježek v kleci“ a ztraceného vynálezce Jana Tleskače, motivy později využité v dalších knihách, které se následně staly téměř kultovní součástí české kultury. -- by Giro Osmé vydání. V roce 2005 dotisk.
Druhý díl volné trilogie (1. Záhada hlavolamu, 3. Tajemství Velkého Vonta) napínavých příběhů legendární party Rychlé šípy. Ztracený ježek v kleci je opět nalezen a s ním se rozvíjí série nových dobrodružství. Vontské hnutí ožije a znovu se schyluje k volbě Velkého Vonta. Rychlým šípům se podaří nalézt první Vontskou kroniku a poznají tajemnou historii zrodu Vontů. Seznámí se s ušlechtilým slepým chlapcem Vláďou Dratušem a právě jemu pomohou stát se Velkým Vontem. Ilustroval Jan Fischer. ISBN 80-7033-769-5 (chybné) ISBN 978-80-7033-869-8 (dotisk 2008)
9. vydání velmi úspěšné knihy Jestřába. Hlavní postavou příběhu o velkém chlapeckém přátelství je Pavel Zeman, jehož život se po smrti otce od základu změnil. Velkou oporou je mu kamarád Ludva Grygar. Spolu podnikají dobrodružné výpravy do téměř nepřístupné kotliny s jezírkem, kde si sami stavějí srub. Na pozadí kouzelné přírody prožívají své velké přátelství, ale i zklamání. Ludva totiž po společně skvěle prožitých prázdninách neodolá svodům špatných kamarádů, začne kouřit a těžce onemocní. Nakonec však svůj vnitřní boj vyhraje a znovu se vrátí k zdravému životu a především kamarádství s Pavlem.
Kniha je souborem na sebe navazujících povídek z let 1927 až 1937. Veselé příběhy chlapců z Foglarova skautského oddílu (O dědečkově kufru, O táborových kamnech, Naše patálie s mravenci, Jak jsme hráli divadlo a další), doplňují vzpomínky na Foglarův dvouměsíční ozdravný pobyt ve Švýcarsku, kde byl po první světové válce s Červeným křížem (Jestřábe, vypravuj, Jedeme do Švýcar a jiné) a další samostatné povídky (např. Koupání na Rejžáku). 4.vydání s původním i ilustracemi K.T.Neumanna.
4.vydání vyšlo již v Olympii, poprvé jako 12. svazek Sebraných spisů Jaroslava Foglara a vs redakčními jazykovými a stylistickými úpravami. Kdo vlastně Fan-Tan vymyslil a v Řásnovce rozšířil, to byla záhada. Míra a Ríša řekli o tom Jindrovi jen toto: Kdesi ve vnitrozemí Řásnovky bydlel - nebo snad ještě bydlí - jakýsi chlapec TondaMenčík. Ten kdysi četl nějakou knížku o dobrodružstvích v Číně a v té našel zmínku, že Číňané prý rádi hrají svou starobylou hru Fan-Tan. V knížce nebylo ani slova o tom, jak se hra hraje a jak vypadá. Ale Tonda Menčík byl pravý podnikavý chlapec, o jaké není v Řásnovce nouze ! A tak - protože se mu jméno Fan-Tan líbilo - začal přemýšlet, jak by sám nějakou hru vynalezl, aby ji hráli všichni hoši a děvčata z celé Řásnovky. Pořád prý kreslil různé plánky hry, přidával a měnil pravidla - a nedohotovenou hru ukázal svému kamarádovi Hřivnasovi... Boj o uznání autorství Fan-Tanu je jen jednou dějovou linií příběhů z tajuplné čtvrti Řásnovka. Hlavní děj knihy vypráví opět o klubu hochů, do kterého se hlavní hrdina dostane po různých příhodách, začínajících jeho útěkem z domova...
14. svazek sebraných spisů Jaroslava Foglara. Parta dětí z jednoho domu zakládá klub a i přes nepřízeň dospělých společně tráví co nejvíc volného času. 3., autorem upravené vydání, vychází spolu s knihou Nováček Bubáček píše deník.
Děj dobrodružného příběhu dvou chlapců z Vinohrad Standy a Lojzka, kteří se neobvyklým způsobem dostanou do Turistického oddílu mládeže, se odehrává nejprve v uličkách Starého města a vrcholí na prázdninovém táboře na Zelené říčce pod Kriváněm na Slovensku při napínavé hře O poklad piráta ze škuneru Černý delfín. Kniha jetéměř věrným obrazem činnosti Foglarova oddílu – jeho chlapci hru hráli poprvé v roce 1952, znovu pak roku 1958 a ještě jednou v roce 1963 – a je možné z ní čerpat mnoho podnětných návodů (bodování, oddílové nálepky, závody a hry, program schůzek a výprav). Ilustroval Gustav Krum.
Zálesácká kniha plná návodů a rad je nepostradatelnou příručkou pro práci v klubech, družinách a oddílech. Jaroslav Foglar v ní dokázal, jakým byl vnímavým pozorovatelem přírody a zároveň znalcem chlapeckých duší. Příběh klubu Ztracená stopa, pojmenovaného podle přezdívky jednoho z jejích členů, se odehrává v měsíčních odstupech po jeden kalendářní rok, od září do srpna, a je psán formou kroniky. Chlapci z klubu prožijí nesčetná dobrodružství, naučí se morseovku, dozví se spoustu zajímavostí z přírody, hrají zajímavé hry, loví bobříky, apod. Prubířským kamenem jejich svornosti a houževnatosti se stane báječný prázdninový tábor, kterým vyvrcholila celá bohatá společná činnost klubu během roku. Samostatná kapitola Hry a hříčky do klubovny i na výpravy, jak je hráli chlapci ze Ztracené stopy, navazující na Kroniku, obsahuje 31 her a hříček, např. Máte rychlé ruce?, Řetěz slov, Turnaj důvtipu, Skákání přes provaz apod. Ilustroval Gustav Krum. 4.vydání
Příručka pro práci v klubech, družinách a oddílech dává nahlédnout do bohatého a činorodého života nejstaršího českého skautského oddílu, slavné pražské Dvojky, která nikdy od svého vzniku v roce 1912 nepřerušila svoji činnost. Je skvělým poučením o tom, jak v oddíle vytvořit kamarádské prostředí, jak si zařídit klubovnu, jaký program připravit na schůzky, co všechno se dá v oddíle dělat a hrát, jak bodovat, jak založit a udržovat tradici oddílu či klubu, jak organizovat a vést výpravy a také tábory apod. Mohou ji využít nováčci i zkušení vedoucí všech možných seskupení dětí a mládeže. Ilustroval Marko Čermák.
Hlavní postavou knihy je třináctiletý sportovec Denny, který se vážně zraní na kluzišti. V nemocnici se seznámí s vrstevníkem Oldou a ten jej později přivede do klubu Saturn. S novými kamarády prožije Denny mnohá dobrodružství. Jednou se společně vydají do opuštěného lomu pro jakousi namodralou hlínu, kterou vykupují dva kumpáni, Haryk a Milda. Přitom objeví krasovou oblast plnou skalisek a podzemních prostor, částečně nepřístupných. U jezera velké rozlohy přijdou na stopu dvou neznámých školáků a zjistí, že jeden záhadně zmizel a druhý ho marně hledá. Pouze zpola zatopený člun skýtá jakési tragické vysvětlení. Rozhodnou se pomoci kamarádovi v jeho pátrání a rozluštit záhadu. Na tomto nádherném místě vrcholí později jejich příběh prázdninovým táborem. Ilustroval Miroslav Schönberg. Pozdnámka: Na titiluní straně žlutý proužek "1. knižní vydání". Obsahuje doslov Jaroslava Foglara a ediční poznámku (Václav Nosek-Windy). Další vydání byla doplněna o další čtyři kapitoly.
Výběrový soubor povídek obsahuje tajemné a dobrodružné příběhy s cizokrajným pozadím založené na autorově fantazii, které byly uveřejněny převážně v časopisech Správný kluk, Junák a Vpřed (Mezi nebem a zemí, Váhy života a smrti, Příběh ze tmy aj.), dále povídku Úžasný příběh plavčíka Jacka, původně zpracovanou pro rozhlasové vysílání, a nakonec příběhy, jejichž základem je Foglarův vlastní zážitek nebo skutečné příhody chlapců z jeho oddílu (např. Vítězství, Za tichých nocí, Půlnoční příhoda v osamělé chatě, Jezdíme na toboganu, Boj na Čertovce). Zpracoval a upravil Vladimír Dobrovodský, ilustroval Marko Čermák.
Autobiografické dílo, kde ve kterém Foglar vypráví o svém dětství v pražských Nuslích, o maminčině papírnickém krámku na Vinohradech, prozrazuje, kde byl legendární Červený dolík, vypravuje o skautování v oddíle Jestřábů. Popisuje svůj mladický věk, práci v Melantrichu, působení v časopisech pro mládež, vypráví o čtenářských klubech a samozřejmě o vzniku svých knih, o svých Hoších od Bobří řeky, jejich táborech, výpravách a činnosti. Kniha pro každého foglarovce!
I. díl: Skautský rok Podle skutečných událostí, které autor prožil se svým skautským oddílem Hoši od Bobří řeky na svých výpravách za město, pod stanem, při schůzkách v klubovně.
Druhý díl Kroniky, věnovaný vyvrcholení celoroční činnosti oddílů a klubů - prázdninovým táborům - je podrobným deníkem třinácti Foglarových červencových a srpnových táborů z let 1939 až 1951. Na konci je pro zajímavost uveden výčet Foglarových táborů z let 1925 až 1971 se stručným popisem. Pro čtenáře, především ze skautských řad, mají desítky zaznamenaných příběhů zvláštní kouzlo, neboť žádný z nich nebyl vymyšlen, ale všechny byly opravdu prožity skutečnými chlapci a jejich vedoucími. Vždy v nich lze najít dobrou radu, pomoc a inspiraci. Z kronik pražské Dvojky vybral Miloš Zapletal a Marko Čermák. ISBN 80-7033-408-8 (soubor, 2 sv.)
Výbor ze stovek drobných Foglarových článků a sloupků z časopisů Mladý hlasatel, Vpřed a Junák, které před více než padesáti lety vycházely v pravidelné rubrice nazvané podle klubovního altánu slavných Hochů od Bobří řeky. Kniha, kterou sestavil Miloš Zapletal, je bohatou sbírkou originálních Foglarových nápadů, které při svéčinnosti mohou využít i dnešní chlapecké i dívčí oddíly.
Kniha obsahuje hry, které jako skautský vedoucí vymyslel a sesbíral Jaroslav Foglar. Z jeho zápisků a oddílových kronik sestavil Miloš Zapletal. Jako zdroj posloužily též rubriky v časopisech, kam Foglar přispíval a také některé jeho knihy. Knížka je rozdělena do sedmi oddílů: Hry v klubovně pro menší počet hráčů Hry v klubovněpro větší počet hráčů Hry v tělocvičně Hry v přírodě pro menší počet hráčů Hry v přírodě pro větší počet hráčů Hry ve městě Dlouhodobé hry
Pestrá je mozaika skutečných příběhů a událostí, které Foglar prožil se svým slavným oddílem Dvojkou a které důsledně zaznamenával do mnoha kronik, dnes uložených v Památníku národního písemnictví. Právě z nich vybral Miloš Zapletal, znalec Foglarova díla, ty nejzajímavější zkušenosti, aby se mohly stát inspirací pro lepší vedení klubů, družin nebo oddílů. Po Kronice Hochů od Bobří řeky I. a II., obsahující Foglarovy kronikové zápisy z let 1937 až 1973, přichází s třetím pokračováním, ve kterém tentokrát zpracovává vybrané texty z prvních kronik, psaných v letech 1924 až 1929. Své záznamy začal psát Foglar v 17 letech a hned se projevil jako bystrý pozorovatel a zralý vypravěč. V jeho kronikách pulzuje skutečný život a nadsázka pro oživení dodává textům svébytný humor.
Kniha má tři části: tou první je divadelní hra TÁBOR VE SLUNEČNÍ ZÁTOCE – libreto s bohatým doprovodným materiálem (nákresy scén jednotlivých jednání, notové záznamy písní, fotografie z premiéry, divadelní plakáty, přehled repríz a další zajímavosti). Ve druhé je připomenuto všech 60 táborů, kterých se Foglar účastnil.Poslední část obsahuje text oddílové příručky, která nikdy nevyšla tiskem, ale byla jako samizdat rozmnožena pro členy oddílu v roce 1953. Nazývá se "Tábornická moudrost aneb Tábor – podnik pro celé muže", a čtenářům přibližuje táboření před padesáti lety.