Tolstoj viděl hlavní úkol člověka v tom, aby se vnitřně zdokonaloval a nevěřil, že vnější změny politické, hospodářské aj. přinesou štěstí. proto se vždycky vzpíral tomu, aby nebylo jeho učení zneužíváno k účelům politickým. Doporučoval své názory jen takovým lidem vnitřně silným, kteří dovedli nésti jejich důsledky v plném rozsahu. Český čtenář tedy dobře zváží, až kam jest oprávněn následovati Tolstého v jeho poměru je státu, veřejnému hospodářství i v úkolech náboženských.
Tolstoj v knize popisuje historii své duchovní cesty: od mladického nihilismu a bezbožnosti, přes existencionalistickou krizi až k opětovnému nalezení Boha.
Výbor pěti statí L. N. Tolstého věnovaných mravnosti a morálce, obsahující např. doslov k jeho Kreutzerově sonátě či stať z roku 1905 nazvanou Požadavky lásky o partnerských vztazích.
Vzpomínky předních prvorepublikových politiků osobností na návštěvu u Lva Nikolajeviče Tolstého v Jasné Poljaně a rozhovory s ním. Vzpomínají T. G Masaryk, K. Kramář, D. P. Makovický, Z. Nejedlý a K. Velemínský.