V obou autobiografických prózách vytvořil M. Twain umělecký obraz života americké společnosti na přelomu 50. a 60. let minulého století. V "Životu na Mississippi" zachytil své dojmy a zážitky z let 1856-1861. Uvedl zde nejrůznější lidské typy od průkopníků až po dobrodruhy a zločince, jak je poznával na Mississippi během svého působení v povolání kormidelníka. V próze "Jak jsem se protloukal" vypráví o svých zážitcích z Dalekého Západu, z Nevady, kde zastával jeho bratr úřad městského tajemníka. Twain vystihl dobu horečnatého kapitalistického podnikání a vylíčil obyčeje a mravy nových civilisátorů tak barvitě, že mohl právem prohlásit: "Až to napíši, rád bych viděl člověka, který by to začal číst a nedočetl."
"Pozlacený věk" má v tvorbě klasického mistra americké satiry Marka Twaina zvláštní místo. Není to Twainova práce samostatná: tento román napsal ve spolupráci s přítelem Charlesem Dudleym Warnerem a snad i na jeho námět. Látka sama však ho tak zaujala, že kniha, zejména v pasážích sžíravé persiflujících "politický život" Washingtonu, nese neomylnou pečeť geniálního satirika. V Rámci pestrého děje, v němž se do paměti čtenáře zejména vryjí rázovité twainovské postavy, jako je např. bodrý tlučhuba "plukovník" Sellers nebo cynický politický hochštapler senátor Dilworthy, je zachyceno údobí po válce Severu proti Jihu, kdy padly poslední překážky kapitalistické "podnikavosti", a korupce, velkorysé podvody, kuloárové pikle a bezohledné okrádání státu se rozmohlo měrou do té doby netušenou. Román, který byl také s úspěchem dramatizován, byl ve své době tak populární, ž ejeho titul se vžil jako označení celé poválečné epochy. Čtenář bez potíží pozná, že mnohé z nepravostí, které v díle Twain zkarikoval a odsoudil, existují v americkém politickém životě dodnes,i když se snad halí do rafinovanějších roušek, než bylo křiklavé pozlátko svatouškovských frází z druhé poloviny devatenáctého století.
Nový svazek Twainových spisů bude jistě pro mnoho z našich čtenářů překvapením. Ukáže totiž, že velký americký humorista nepsal jen úsměvná díla plná dobré nálady, vtipu a klukovských taškařic, jak je představují zejména knihy o Tomu Sawyerovi a Hucku Finnovi, ale že ze svého humoru dovedl přejít v ostrou satiru až krutý sarkasmus a že nepsal díla tak nelítostných obžalob lidské nesnášenlivosti, hrabivosti a nenávisti, jaká bychom z pera ani nečekali. V tomto smyslu přináší nový svazek jakýsi průřez Twainovou tvorbou. Nejdeme v něm dvě půvabná dílka pro pobavení čtenářů „od osmi do osmdesáti let“ – „Tom Sawyer detektivem“, povídku o měšťácké hamižnosti „Muž, který zkorumpoval Hadleyburg“, fantastickou humoresku „Výňatek z návštěvy kapitána Stormfielda v nebi“, novelu „Tajemný cizinec“, poznamenanou zklamáním nad nenapravitelně bláhovým lidským rodem a konečně otřesnou prózu „Samomluva krále Leopolda“ napsanou na protest proti krutovládě belgického krále Leopolda II. v Kongu. Svazek tak čtenáře přesvědčí nejen o široké oblasti Twainových zájmů, o tom, jak autor úspěšně umělecky zvládal nejrůznější literární žánry, ale znovu i tom, že nikdy neváhal propůjčit své pero boji o spravedlnost a humánní věc.
Výbor z povídkové tvorby amerického klasika tvoří důležitý doplněk k jeho románům a obsáhlejším vzpomínkovým knihám. Všechny uvedené krátké povídky jsou dokladem autorova skvělého vypravěčského umění a vyznačují se svěžeství, životností a širokou škálou osobitého humoru. Posmívají se malichernosti, snobství a byrokracii a ve své podstatě útočí na základní nešvary americké společnosti na konci 19. a na počátku 20. století.