Knihovna klasiků - Spisy Honoré de Balzaca - Edice

Knihovna klasiků - Spisy Honoré de Balzaca

14
Původní název:

Les Paysans

Román je hlubokou analýzou francouzské vesnice, kde kapitalismus nahradil přátelské vztahy mezi lidmi vztahy obchodními. Kniha má nejskvělejší postavu ve vesnickém lichváři Rigouvi, který svými penězi ovládá majetky i životy obyvatel celé obce a je typickým představitelem venkovského kapitalisty, na něhož se dřeli drobní sedláci. Balzac svým kritickým realismem sestoupil až ke kořenům sociální bídy na vesnici, ovšem řešení této situace ještě nenachází.
Publikováno: 1952
Původní název:

Eugénie Grandet

Jeden z vrcholných románů Lidské komedie od francouzského klasika 1. poloviny 19. století realisticky vypovídá o lidských vztazích, ovládaných mocí peněz. Hlavním hrdinou románu je hrabivý zbohatlík Grandet, typ necitelného člověka vše podřizujícího své touze po hromadění peněz, jenž zničí štěstí jediné dcery odporem proti jejímu sňatku, aby vyplacením věna nemusel zmenšit své bohatství. Evženie Grandetová, nešťastná a poslušná dcera, která otcovým zásadám a předsudkům obětuje své životní štěstí, se nedokáže ani po jeho smrti oprostit od zhoubné moci peněz a své zmařené sny vykupuje dobročinností a osamělostí.
Publikováno: 1953
Původní název:

Illusions perdues

Druhý díl volného cyklu v rámci Lidské komedie, kterému předchází Otec Goriot a který je následován románem „Lesk a bída kurtisán“. Jedno ze základních Balzacových děl. Ztráta ilusí Luciena Chardona připomíná poněkud Rastignacovo „zmoudření“ v „Otci Goriotovi“. Třídílné „Ztracené iluse“ jsou však založeny šíře: román zachycuje prostředí angoulemské i pařížské, šlechtické salony, divadlo a zejména prostředí novinářské. První zlom v Lucienově životě nastane tehdy, „když se dostane do jednoho z těch hampejsů myšlenky, jimž se říká noviny“. Ctižádostivý a lehkomyslný Lucien je v jádře dobrý a citlivý mladík a proto také v zápasu s pařížskou společností a pařížským tiskem, který proti němu rozvine tažení, zůstane osamocen a podlehne. Jeho vývoj cestou „ztrát ilusí“ je dovršen setkáním s Carlosem Herrerou, španělským knězem – diplomatem, který Luciena odvrátí od sebevraždy a odhalí mu tajemství úspěchu ve společnosti, který spočívá v pokrytectví, bezohlednosti a penězích. Peněžní morálka buržoasní společnosti vystupuje do popředí i při líčení nezdarů vynálezce Davida Sécharda, jehož životní osudy se prolínají s Lucienovými.
Publikováno: 1955
Původní název:

Grandeur et de la décadence de César Birotteau

Jádrem svazku je román "Velikost a pád Césara Birotteaua", který je satirickým vylíčením obchodního úpadku prostého pařížského voňavkáře, typického měšťáka své doby, který touží po vyniknutí ve společnosti i v obchodním podnikání. Novela "Bankovní dům Nucingen" odhaluje dravý systém moderního bankovnictví, založeného na spekulacích a podvodech, kde vítězí vždy chytřejší a finančně silnější. Poslední povídka "Dcera Evina" osvětluje na citovém vzplanutí hlavní hrdinky k nadanému básníkovi, postavení ženy v tehdejší společnosti.
Publikováno: 1959
Děj titulní prózy (vydané 1832) se odehrává za vlády Ludvíka XVIII. Plukovník Chabert je již několik let považován za mrtvého. Měl zemřít v bitvě u Jílového. Život mu ale zachránil jeho kůň, protože kulka mířená na plukovníka zabila koně. Chabert byl ale těžce raněn a pohřben do masového hrobu spolu s ostatními vojáky. Z hrobuse však prohrabal zpátky na zem, kde ho našla mladá žena, která se o něj starala a pak ho poslala do nemocnice. Po dlouhém a těžkém léčení a po ztrátě paměti se Chabert opět dovídá vše o své minulosti. Jeho žena se mezitím znovu provdala a zdědila všechny Chabertovi peníze. Chabert se vrací do města, kde navštíví právního zástupce pana Dervilla a požádá ho o výpomoc při navrácení jeho peněz od bývalé manželky. Derville mu ihned uvěří jeho totožnost a pomůže mu. Kniha obsahuje také povídky Kuratela (1836) o starém šlechtici, jehož chce pro jeho na první pohled nepochopitelné chování jeho žena dostat pod kuratelu; Honorina (1843) o neporozumění jemné ženy s manželem, který své dobré úmysly prosazuje nešťastným způsobem; a Mše atheistova (1836) o příčinách zdánlivého podivínství starého slavného lékaře.
Publikováno: 1957
ISBN: 56/VIII-2
Desátý svazek spisů Honoré de Balzaca obsahuje román „Modesta Mignonová“ a tři povídky „Dům u pálkující kočky“, „Venkovský ples“ a „Gobseck“. Všechny jsou zařazeny ve „Scénách ze života soukromého“. Povídky vznikly na přelomu let 1820—1830 a patří mezi nejranější Balzacova díla, pojatá do Lidské komedie. Modesta Mignonová, z r. 1844, se poněkud liší svým sujetem od ostatních děl. Zůstává ale opět typickým pro autora, i když nejde ani o honbu za penězi, za šlechtickými tituly, nejde o dravý proud života, který strhuje nemilosrdně své oběti, ale o lyricko-psychologický příběh dívky a její lásky, která nekončí tragicky. Jak v této společnosti obchodníků se životem uchovat lásku čistou a neznamenanou penězi, je hlavní otázka, stejně romantická jako bude i její odpověď. „Dům u pálkující kočky“ představuje ztělesněné měšťanství, které způsobuje tragedii hrdinky, protože se jí nepodaří „oprostit se od jeho pečeti. Augustina se nedokáže přizpůsobit šlechtické ani intelektuální společnosti svého muže-malíře, ztrácí jeho lásku a porozumění a umírá, pozbývajíc jediný smysl svého života. „Venkovský ples“ ozáří svou přítomností hrdinka jiného typu. Zhýčkaná a sebevědomá obětuje svou velkou lásku za cenu vysokého titulu, který musí předcházet jménu budoucího muže. Poslední povídka „Gobseck“ dala světu klasický příklad vášně pro bohatství, jež stravuje jakýkoli lidský cit, přirozenost a stává se magickým okem každého životního gesta.
Publikováno: 1958
Až na poslední povídku (Petr Grassou, 1839) obsahuje svazek práce zařazené v Lidské komedii do oddílu Filosofické studie, tzn. román Šagrénová kůže (1831) a novely/povídky Usmířený Melmoth (1835), Červená hospoda (1831), Neznámé arcidílo (1831) a Massimilla Doniová (1839). Autor se v nich zabývá sociálními i etickými kořeny soudobé společnosti, vyslovuje svůj soud nad morálkou buržoazie, odkrývá obludnou sílu peněz, zbavujících člověka lidskosti, a dotýká se i filosofických a estetických otázek umění.
Publikováno: 1960
Svazek obsahuje tři romány (Hledání absolutna, 1834; Prokleté dítě, 1837; Venkovský lékař, 1833) a dvě povídky (Mistr Kornelius, 1831; Vendetta, 1830). První tři díla jsou zařazena v Lidské komedii do Studií filosofických, čtvrté do Scén ze života soukromého a páté do Scén ze života provinčního.
Publikováno: 1975
ISBN: 01-018-75
Původní název:

Histoire des Treize

Čtyři novely, z nichž první tři patří do cyklu "Historie třinácti". Třináctý svazek spisů Honoré de Balzaca obsahuje čtyři novely, z nichž první tři (Ferragus, náčelník Dravců; Vévodkyně de Langeais; Dívka se zlatýma očima) spojeny volným fantastickým rámcem "Historie třinácti" patřily ihned po svém vzniku k nejoblíbenějšímBalzacovým dílům. Ve čtvrté novele (Tajnosti princezny z Cadignanu) vypráví Balzac s lehkou ironií a vtipem historii pozdního milostného citu jedné z největších milostnic. Ve všech novelách je zachyceno pařížské prostředí první poloviny minulého století - společenské vztahy, láska, vášně i prázdnota života vyšších kruhů.
Publikováno: 1957
Původní název:

Les Chouans / Une ténébreuse affaire

Šuani (1829), historický válečný román z období francouzské revoluce, je mezníkem v Balzakově tvorbě; později jej zařadil do cyklu Lidská komedie, konkrétně do Scén ze života vojenského. Druhý román v tomto svazku, totiž Temný příběh (1841), je v rámci Lidské komedie zařazen do Scén historických a pojednává o pozadí Napoleonovy vlády.
Publikováno: 1968
ISBN: 01-140-68
Ve svazku jsou seskupeny Balzacovy méně známé prózy z různých časových období života, konkrétně jde o romány Okresní Musa (1843), Slavný Gaudissart (1833), Bezděční herci (1846) a novely/povídky Dvojí rodina (1830), Vstup do života (1844). I ony patří do mohutného celku Lidské komedie. Uvádějí na scénu postavy už odjinud známé,osvětlené však z nových pozic, do nichž je staví tragické i komické úděly v životě a lidských vztazích, ovládaných nejen penězi, ale i láskou, činitelem neméně vlivným a rozmarným a neúprosně rozhodujícím o štěstí či neštěstí člověka.
Publikováno: 1965
ISBN: 01-001-65
Šestnáctý svazek autorových Spisů tvoří povídka Farář tourský (1832), dva romány (Petřička, 1840; Flora Brazierová, 1842), jimž dal autor souborný název Staří mládenci a panny. Součástí svazku jsou konečně i črty a portréty, tj. řada krátkých próz povahopisného charakteru; jsou utříděny podle tří svazků francouzské edice pod názvy Povídky a novely — Analytické eseje — Z pařížského náčrtníku — Skici a nápady — Studie historické a politické.
Publikováno: 1973
ISBN: 01-053-73
Úvahy a korespondence Honoré de Balzaca.
Publikováno: 1988
Svazek obsahuje dvě povídky (Kabinet starožitností, 1838; Stará panna, 1836) a tři dramata: komedii s historickým námětem Quinolův důvtip (1842), rodinnou tragédii Macecha (1848) a konečně pětiaktovou satirickou komedii Spekulant (1840). Předmluvu napsal Jan O. Fischer.
Publikováno: 1962

Autor autoři v edici

Honoré de Balzac

francouzská  1799 -  1850