Knihovna klasiků - Spisy Gottfrieda Kellera (ČS, SNKLHU)
Původní název:
Züricher Novellen
Ve svých novelách Keller plasticky líčí švýcarskou přírodu i lid v tragických i humorných situacích. Vyniká jemným humorem, láskou ke svým hrdinům a překrásným spisovným jazykem.
Publikováno:
1953
Původní název:
Die Leute von Seldwyla
Novely švýcarského spisovatele 19. století, v nichž nastavil zrcadlo maloměšťácké společnosti, jejím nenapravitelným špatnostem, sobectví, hlouposti, závisti, útlaku a vykořisťování. Základní myšlenkou prvních dvou povídek „Trucovitý Pankrác“ a „Regula Amrainová a její nejmladší“ je přesvědčení, že člověku je dobro původně vrozeno, že dítě lze moudrým vedením vychovat v ušlechtilého člověka a že lze převychovat i člověka dospělého. Tragická balada „Romeo a Julie na vsi“ o dětech dvou znepřátelených sedláků, které se milují a spolu zemřou, patří mezi skvosty světové literatury. Satira „Tři spravedlivý hřebenáči“ je ironický obrázek šosácké omezenosti tří chytráků, kteří se chtějí neúmornou pílí, škrcením grošů a výhodnou ženitbou domoci dobrého bydla. „Kocourek Zrcátko“ vypráví o kouzelníkovi, který touží po pokladu, potopeném na dně studny a dá si od kocoura dát ženu zlou a ošklivou čarodějnici. „Kovář svého štěstí“ vypráví o seldwylském živnostníkovi, který se snaží polapit štěstí v podobě pěkného dědictví a o které se zas sám připraví, když si je chce pojistit, nevěrou a klamem. Novela „Zneužitá psaníčka“ se vysmívá pisálkům a škrabákům bez nadání, kteří se pachtí za vnější slávou. Historická novela „Diotegen“ zachycuje příběh dvou měst, pošetilé a veselé Seldwyly a pochmurného Ruechensteinu a dvou dětí, kteří se navzájem vykoupí z trestu smrti. Kellerovo (1819–1890) mistrovské dílo, cyklus novel Lidé seldwylští (poprvé pět novel roku 1856, druhý svazek rovněž o pěti novelách, 1873–74) líčí sice individuální, ale pro Švýcarsko typické osudy lidí za raného stadia kapitalismu. Tu autor čerpá z vlastních dětských vzpomínek, tu vychází ze skutečných událostí (jako právě v nejslavnější novele Romeo a Julie na vsi), tu romanticky námět přetváří svým humorem v dílko neromantické, tu se dotýká palčivých otázek společenských. Ale rozmanitost námětů a problémů má u Kellera jedno společné: Co je dobré a opravdové, prorazí a je života schopno, všechno nepravé a licoměrné musí zajít nebo ustoupit z výsluní života a spokojit se skromnou existencí v pozadí.
Publikováno:
1956
Z díla nejvýznačnějšího švýcarského spisovatele 19. století, mistra výchovného románu a moderní realistické novely, přináší tento svazek výbor z jeho lyriky a dva cykly novel – Sedm legend (1872) a Epigram (1881). Básně obrážejí jeho spojení s přírodou, prostými lidmi i ohlasy bouřlivého politického vývoje v Německu (doba předbřeznová, revoluce roku 1848 a doba po ní), který básníka dovedl „až k osvojení nejvyšší pojmové formy německé revoluční demokracie, filosofie Feuerbachovy“ (G. Lukács). V Sedmi legendách a v Epigramu přetváří a dovršuje autor několik známých biblických námětů, jejichž motivem je láska v rozmanitých podobách. Ze světců se tu stávají lidé s pozemskými vášněmi, slabostmi, rozmary a podivnůstkami, a na jejich příbězích rozvádí autor své názory na vzájemné vztahy muže a ženy, na lidskou, společenskou a kulturní rovnost pohlaví a na podstatu lásky. Zároveň dospívá k vypravěčskému mistrovství, které se „uměleckou volností i přísností vyrovná klasickému vzoru všech novelistů, Boccacciovu Dekameronu“ (F. C. Weiskopf).
Publikováno:
1954
Výbor z dopisů a deníků významného demokratického spisovatele (1819–1890). Kromě dopisů je do svazku pojata Kellerova nejobsáhlejší literární a politická studie, čtyři recenze o knihách Jeremiase Gotthelfa, ukazující autorovo politické stanovisko a tlumočící jeho názory na poslání literatury. Závěrem je připojena obsáhlá životopisná studie maďarského literárního historika G. Lukácse.
Publikováno:
1958
Autor autoři v edici
Gottfried Keller
švýcarská
1819 - 1890