Podtitul: Svět jevů a svět interpretací Kniha pojednává souvislosti přírody a kultury v širokém kontextu – je kulturní proces protikladný přírodnímu, či se jedná mnohem spíše o „pokračování přírody jinými prostředky“? Druhé, rozšířené a doplněné vydání vychází primárně z koncepcí C. G. Junga a A. Portmanna, kteréspatřují společný kořen kreativity lidské i přírodní, což je v poměrech evropského myšlení pohled pozoruhodně blízký perspektivě, jak přírodu a společnost vnímala klasická Čína. Kniha se zabývá základními jungovskými pojmy, lidskou percepcí světa a jejím vztahem k jazyku, problémem antropomorfismu a sociomorfního, biomorfního a mechanomorfního modelování v naší vědecké i mimovědecké percepci přírody, paralelami mezi evolucí artefaktů a přírodních objektů, portmannovskou přírodní estetikou a dalšími příbuznými tématy v řadě navzájem souvisejících esejů, v podobném stylu jako jiné autorovy knihy. (zdroj: academia.cz)
Kniha je souborným vydáním autorových textů k biologické antropologii a jejím dějinám, s přihlédnutím k dějinám biologických disciplín vůbec. Vzhledem k tomu, že tyto práce a eseje vznikaly v období skoro dvaceti let (1995–2007), rozhodl se autor uchovat jim určitou míru „autonomie“ v tom smyslu, že se nepokoušel spojit dva nejdůležitější z nich, Malé dějiny biologie a Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století, ale ponechal je oddělené jako samostatné celky.
The Ancestor's Tale. A Pilgrimage to the Dawn of Life
Podtitul: „Pouť k úsvitu života“ Inspirován Chaucerovými Canterburskými povídkami vyráží autor s tlupou svých čtenářů na pouť k úsvitu evoluce, ode dneška až po vznik života – prvních replikujících se molekul. Začíná u organismů, které známe nejvíce, tedy u člověka, a při sestupu do „evolučního podzemí“ postupně sbírá další skupiny organismů. Každý z přidávajících se poutníků vypráví povídku, jež souvisí s fylogenezí a evolucí. Například drozofila vypráví o Hox-genech, mravenci Atta o vynálezu zemědělství, drápkovec o kambrijské „explozi“, saranče o existenci zvířecích a lidských ras, blboun nejapný o opakované evoluci nelétavosti a mločík o „tyranii diskontinuální mysli“.
Přináší náboženství útěchu, nebo bolest? Kniha britského evolučního biologa R. Dawkinse odmítá náboženský fundamentalismus a kritizuje všechny ostatní i umírněné podoby náboženství. Považuje je za nebezpečný jev, který omezuje svobodné myšlení lidí. Být o něčem přesvědčen na základě víry je podle Dawkinse v ostrém rozporu s přesvědčením na základě racionálních argumentů. Náboženský dogmatismus pak stojí v jádru dalších problémů – od vyučování zjevných nepravd o původu světa a lidstva až po teroristické útoky. Cílem Dawkinsovy knihy je zvýšit sebevědomí ateistů, jejichž pozice např. v USA je podle autora na úrovni homosexuálů před 50 lety. Dále je kniha určena všem, kteří by chtěli odvrhnout náboženství, ale mají obavy, zda i bez něj je možné žít plnohodnotný, šťastný a mravný život.
Galilea Galileiho můžeme právem zařadit po bok takových velikánů vědy, jakými jsou Newton, Einstein nebo Darwin. Byl to sice zbožný katolík, ale díky své genialitě se dostal do sporu s církví a mnozí lidé jej dnes považují za mučedníka. Kniha Michaela Whitea Antikrist Galileo je nejen životopisem tohoto vědce období doznívající renesance, ale přináší také obraz doby, v níž věda byla až příliš těsně spjata s náboženstvím. Autor v ní sleduje události, které provázely Galileův život od prvního udání z kacířství až po proces, jenž s ním inkvizice uspořádala v roce 1633, kriticky pohlíží na církev, která svým přístupem zbrzdila vývoj vědy, a na základě důkazů objevených ve vatikánských archivech zpochybňuje po léta opakovaně uváděné důvody, jež vedly ke Galileovu odsouzení.
Souborné vydání autorových esejů z let 1987–2010. Týkají se živé přírody – zvířat, rostlin a hub – a vědy o ní, to jest biologie, života, osudu a postavení vědců, environmentalismu a ochrany životního prostředí a rovněž literatury a některých cizích zemí. Některé z nich vycházejí knižně poprvé, jiné byly rozptýleny v dosavadních souborných knižních vydáních – zde jsou prezentovány v tematických celcích. Žánr eseje má tu výhodu, že v něm lze vyslovit i věci, které by jinde přečnívaly a nevyřčeny tlačily biologa na duši.
Proč se básníci a jiní umělci tak často vyjadřují o vědě s pohrdáním? Proč bývá tak často vědecká literatura nudnější než telefonní seznam? Opravdu Newton svým slavným experimentem se skleněným hranolem a lomem světla zbavil duhu poetického kouzla? Biolog Richard Dawkins si podobné otázky ohledně smyslu, krásy a záhad našeho světa a lidské povahy kladl řadu let a své odpovědi na ně shrnul v hluboce humanistické knize Rozplétání duhy. Věčný skeptik provádí čtenáře světem přírodních věd i kultury s přesvědčením, že „v nejlepší vědě by mělo zbýt místo i pro poezii“ a „záhady neztrácejí své kouzlo tím, že je vyřešíme, ale často se ukáže, že řešení je krásnější než záhada sama“.