D W
Daniel Walther
1940
francouzská
nehodnoceno
Mé hodnocení
Studoval farmacii a literaturu na univerzitě v Saarbrückenu a následně se věnoval žurnalistice, redakci a psaní.
Literárně debutoval v roce 1965 a představuje významnou postavu francouzské Nové vlny. Zvláštní pozornost vzbudila jeho protiválečná povídka *L´assistant de l´oiseau bleu* (Zabití modrého ptáka, 1971). Mezi jeho první romány patří *Mais l´espace...mais le temps* (Ale prostor...ale čas, 1972), *Les soleils noirs d´Arcadie* (Černá slunce Arkádie, 1976) a sbírka povídek *Requiem pour demain* (Rekviem na zítřek, 1978).
Kritici pozitivně přijali romány *Krysnak ou le complot* (Krysnak aneb spiknutí, 1978) a *L´épouvante* (Hrůza, 1979), za který získal v roce 1980 ocenění nejlepší román roku. Následovaly romány *Happy end ou la Nouvelle Cité du Soleil* (Happy end aneb Nové sluneční město, 1982) a *Embuscade sur Ornelle* (Léčka na Ornelle, 1983). Povídka *Solstice* (Slunovrat) ze sbírky *Requiem pour demain*, publikovaná v *Ikarii* 1992/8, dobře ilustruje jeho osobitý styl a sklony k surrealismu.
Mezi jeho další díla patří: *Les quatre saisons de la nuit* (Čtvero období noci, 1981), *L’hôpital et autres fables cliniques* (Nemocnice a jiné klinické bajky, 1982), *Sept femmes de mes autres vies* (Sedm žen z mých jiných životů, 1985), *Coeur moite et autres maladies modernes* (Zvlhlé srdce a jiné moderní nemoci, 1985), *La marée purulante* (Hnisající přílivy a odlivy, 1986) a *Réves du scorpion et autres cauchemars* (Štírovy sny a jiné můry, 1988).
Literárně debutoval v roce 1965 a představuje významnou postavu francouzské Nové vlny. Zvláštní pozornost vzbudila jeho protiválečná povídka *L´assistant de l´oiseau bleu* (Zabití modrého ptáka, 1971). Mezi jeho první romány patří *Mais l´espace...mais le temps* (Ale prostor...ale čas, 1972), *Les soleils noirs d´Arcadie* (Černá slunce Arkádie, 1976) a sbírka povídek *Requiem pour demain* (Rekviem na zítřek, 1978).
Kritici pozitivně přijali romány *Krysnak ou le complot* (Krysnak aneb spiknutí, 1978) a *L´épouvante* (Hrůza, 1979), za který získal v roce 1980 ocenění nejlepší román roku. Následovaly romány *Happy end ou la Nouvelle Cité du Soleil* (Happy end aneb Nové sluneční město, 1982) a *Embuscade sur Ornelle* (Léčka na Ornelle, 1983). Povídka *Solstice* (Slunovrat) ze sbírky *Requiem pour demain*, publikovaná v *Ikarii* 1992/8, dobře ilustruje jeho osobitý styl a sklony k surrealismu.
Mezi jeho další díla patří: *Les quatre saisons de la nuit* (Čtvero období noci, 1981), *L’hôpital et autres fables cliniques* (Nemocnice a jiné klinické bajky, 1982), *Sept femmes de mes autres vies* (Sedm žen z mých jiných životů, 1985), *Coeur moite et autres maladies modernes* (Zvlhlé srdce a jiné moderní nemoci, 1985), *La marée purulante* (Hnisající přílivy a odlivy, 1986) a *Réves du scorpion et autres cauchemars* (Štírovy sny a jiné můry, 1988).
Zdroj: Neff, Olša - Encyklopedie literatury SF