Zdeněk Mlynář
1930 - 1997
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Zdeněk Mlynář se narodil 22. června 1930 (Vysoké Mýto), rodným jménem Zdeněk Müller, které užíval do roku 1945.
Český právník, politik, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog. Od roku 1946 byl členem Komunistické strany Československa, v období 1950-1955 absolvoval moskevskou Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity. Následně nastoupil do Ústavu státu a práva Československé akademie věd, kde setrval až do roku 1968. Během Pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl spolu s dalšími vedoucími členy strany odvlečen do Moskvy, kde připojil svůj podpis pod tzv. Moskevské protokoly. Poté byl ještě dosazen do funkce člena předsednictva ÚV KSČ, následně v listopadu téhož roku však na všechny své posty rezignoval a roku 1970 došlo k jeho vyloučení z komunistické strany. Novým zaměstnavatelem se stalo Národní muzeum.
Podepsal Chartu 77 a podílel se na protirežimních aktivitách. To byl důvod represivního tlaku státní moci na jeho osobu, v důsledku něhož emigroval do Rakouska. V něm přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie.
Po sametové revoluci se vrátil do Československa. Stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Poté, co strana propadla, odstoupil ze své funkce a pro zhoršený zdravotní stav definitivně opustil politiku.
Zemřel 15. dubna 1997 ve Vídni. Pražského pohřbu se mimo jiné zúčastnil bývalý generální tajemník ÚV KSSS a prezident Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. Jeho manželkou byla ekonomka a diplomatka Rita Klímová, synem pak novinář a politik Vladimír Mlynář a dcerou profesorka historie umění Milena Bartlová.
Český právník, politik, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog. Od roku 1946 byl členem Komunistické strany Československa, v období 1950-1955 absolvoval moskevskou Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity. Následně nastoupil do Ústavu státu a práva Československé akademie věd, kde setrval až do roku 1968. Během Pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl spolu s dalšími vedoucími členy strany odvlečen do Moskvy, kde připojil svůj podpis pod tzv. Moskevské protokoly. Poté byl ještě dosazen do funkce člena předsednictva ÚV KSČ, následně v listopadu téhož roku však na všechny své posty rezignoval a roku 1970 došlo k jeho vyloučení z komunistické strany. Novým zaměstnavatelem se stalo Národní muzeum.
Podepsal Chartu 77 a podílel se na protirežimních aktivitách. To byl důvod represivního tlaku státní moci na jeho osobu, v důsledku něhož emigroval do Rakouska. V něm přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie.
Po sametové revoluci se vrátil do Československa. Stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Poté, co strana propadla, odstoupil ze své funkce a pro zhoršený zdravotní stav definitivně opustil politiku.
Zemřel 15. dubna 1997 ve Vídni. Pražského pohřbu se mimo jiné zúčastnil bývalý generální tajemník ÚV KSSS a prezident Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. Jeho manželkou byla ekonomka a diplomatka Rita Klímová, synem pak novinář a politik Vladimír Mlynář a dcerou profesorka historie umění Milena Bartlová.
Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Zdeněk_Mlynář