Vilma Kadlečková
1971
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Vilma Klímová (* 27. května 1971, Praha), dívčím jménem Kadlečková, je šestinásobná držitelka Ceny ASFFH za povídkový a románový cyklus Legendy o argenitu. Její knihy na rozhraní sci–fi a fantasy mapují budoucí historii Země a hvězdných impérií a sledují osudy lidí, do jejichž života zasáhne argenit – pozůstatek dávných netechnických civilizací a zdroj psychotronické energie.
Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Dva roky také studovala zahradní architekturu na univerzitě Mendelově, zemědělské a lesnické v Brně. Poté pracovala jako redaktorka a překladatelka pro nakladatelství Harlequin. Od roku 1994 je vdaná za Martina Klímu, avšak své dívčí jméno Kadlečková nadále používá jako literární pseudonym. Od narození dětí pracuje z domova jako překladatelka z angličtiny.
Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, při založení klubu Hexaedr a v nakladatelství Altar. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987. Často se pohybují na pomezí SF a fantasy, jedním z hlavních autorčiných témat, či spíše nálad, je entropie. S povídkou Tři z Akroné (milostný příběh dívky a upíra na cizí planetě) zvítězila v Soutěži o nejlepší fantasy v roce 1987. Povídka Rosa Mathiella zvítězila v soutěži O stříbřitělesklý halmochron (1987) a v soutěži O Huňáče zeleného (1988). Soutěž O stříbřitělesklý halmochron vyhrála znovu v roce 1988 s povídkou Svět je zlatý důl pro toho, kdo z něj umí brát a v soutěži O Huňáče zeleného se umístila na prvním místě s povídkou Ten, kdo přišel z vesmíru (1991). Povídka Rosa Mathiella vyšla ve Světě fantastiky 1989, č. 1, povídka Růžová krychle v Ikarii 1990, č. 6, v, antologii Mysli si svět (1991) vyšla její raná práce Nejkrásnější prázdniny. V antologii Základna 5 vyšla její povídka O nepostradatelnosti karwillových bobulí. Nejvyšší SF ocenění, Mloka za první místo v soutěži O Cenu Karla Čapka, získala za román Na pomezí Eternaalu (Winston Smith 1990).
Její zatím nejdelší literární počin představuje sci-fi sága Mycelium, zasazená jako několik dřívějších povídek a novel do argenitového vesmíru. Za první díl, Jantarové oči, získala cenu ASFFH v kategoriích Kniha roku a Nejlepší česká a slovenská kniha za rok 2013. Díly třetí a pátý, Pád do temnot a Hlasy a hvězdy, byly oceněny cenou ASFFH v kategorii Nejlepší česká a slovenská kniha (za rok 2014 a 2017).
Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Dva roky také studovala zahradní architekturu na univerzitě Mendelově, zemědělské a lesnické v Brně. Poté pracovala jako redaktorka a překladatelka pro nakladatelství Harlequin. Od roku 1994 je vdaná za Martina Klímu, avšak své dívčí jméno Kadlečková nadále používá jako literární pseudonym. Od narození dětí pracuje z domova jako překladatelka z angličtiny.
Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, při založení klubu Hexaedr a v nakladatelství Altar. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987. Často se pohybují na pomezí SF a fantasy, jedním z hlavních autorčiných témat, či spíše nálad, je entropie. S povídkou Tři z Akroné (milostný příběh dívky a upíra na cizí planetě) zvítězila v Soutěži o nejlepší fantasy v roce 1987. Povídka Rosa Mathiella zvítězila v soutěži O stříbřitělesklý halmochron (1987) a v soutěži O Huňáče zeleného (1988). Soutěž O stříbřitělesklý halmochron vyhrála znovu v roce 1988 s povídkou Svět je zlatý důl pro toho, kdo z něj umí brát a v soutěži O Huňáče zeleného se umístila na prvním místě s povídkou Ten, kdo přišel z vesmíru (1991). Povídka Rosa Mathiella vyšla ve Světě fantastiky 1989, č. 1, povídka Růžová krychle v Ikarii 1990, č. 6, v, antologii Mysli si svět (1991) vyšla její raná práce Nejkrásnější prázdniny. V antologii Základna 5 vyšla její povídka O nepostradatelnosti karwillových bobulí. Nejvyšší SF ocenění, Mloka za první místo v soutěži O Cenu Karla Čapka, získala za román Na pomezí Eternaalu (Winston Smith 1990).
Její zatím nejdelší literární počin představuje sci-fi sága Mycelium, zasazená jako několik dřívějších povídek a novel do argenitového vesmíru. Za první díl, Jantarové oči, získala cenu ASFFH v kategoriích Kniha roku a Nejlepší česká a slovenská kniha za rok 2013. Díly třetí a pátý, Pád do temnot a Hlasy a hvězdy, byly oceněny cenou ASFFH v kategorii Nejlepší česká a slovenská kniha (za rok 2014 a 2017).
Zdroj: http://www.argenite.org/pag...