nehodnoceno
Mé hodnocení
Karla Erbová (* 30. dubna 1933, Plzeň † 19. března 2024, Praha) byla česká básnířka a spisovatelka.
Po absolvování Střední sociálně zdravotnické školy v Plzni (1950) pracovala jako sekretářka, nejprve v Západočeských papírnách, následně na Západočeském krajském národním výboru v Plzni, odkud byla s nastupující normalizací propuštěna. Následně byla zaměstnána u Sdělovací a zabezpečovací distance Československých státních drah, po přestěhování z Plzně do Prahy zastávala místo směnové provozní v Ústředním kulturním domě železničářů v Praze (1984–1991).
Její první otištěná báseň, s názvem Matčiny ruce, vyšla v roce 1947 v Pravdě, od té doby přispívala příležitostně do řady novin a časopisů. Stala se členkou literární skupiny Červen 63. V roce 1966 jí vyšla prvotina Neklid (pod tehdejším jménem Karla Papežová). Po politických prověrkách se dostala na seznam nežádoucích autorů a na více než dvacet let ztratila možnost knižně publikovat. Do oficiální literatury se mohla vrátit až po roce 1989, od té doby jí vyšlo přes 30 básnických sbírek a několik próz. Ve spolupráci s výtvarníky byly její básně vydány také v podobě bibliofilií. Svými texty přispěla do řady sborníků a almanachů. Poezie Karly Erbové byla přeložena do němčiny, polštiny, lužické srbštiny, francouzštiny, bulharštiny, esperanta a italštiny.
Po absolvování Střední sociálně zdravotnické školy v Plzni (1950) pracovala jako sekretářka, nejprve v Západočeských papírnách, následně na Západočeském krajském národním výboru v Plzni, odkud byla s nastupující normalizací propuštěna. Následně byla zaměstnána u Sdělovací a zabezpečovací distance Československých státních drah, po přestěhování z Plzně do Prahy zastávala místo směnové provozní v Ústředním kulturním domě železničářů v Praze (1984–1991).
Její první otištěná báseň, s názvem Matčiny ruce, vyšla v roce 1947 v Pravdě, od té doby přispívala příležitostně do řady novin a časopisů. Stala se členkou literární skupiny Červen 63. V roce 1966 jí vyšla prvotina Neklid (pod tehdejším jménem Karla Papežová). Po politických prověrkách se dostala na seznam nežádoucích autorů a na více než dvacet let ztratila možnost knižně publikovat. Do oficiální literatury se mohla vrátit až po roce 1989, od té doby jí vyšlo přes 30 básnických sbírek a několik próz. Ve spolupráci s výtvarníky byly její básně vydány také v podobě bibliofilií. Svými texty přispěla do řady sborníků a almanachů. Poezie Karly Erbové byla přeložena do němčiny, polštiny, lužické srbštiny, francouzštiny, bulharštiny, esperanta a italštiny.
Zdroj: česká wikipedie