Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil,že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý jev na nebi způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.
Sci-fi román volně navazující na Wyndhamův Den Trifidů. Fabule knihy se zaobírá nejenom hrozbou mimořádně agresivních rostlin, ale také vrozenou rivalitou lidí. Čtvrtstoletí po globálním oslepnutí lidstva se nevidomí i vidomí lidé neustále potýkají s hrozbou trifidů. Jak se zdá, trifidi se nejenom rychle učí, ale i mutují do nových forem a druhů. Lidé se brání, ale jedna lidská enkláva po druhé se hroutí pod náporem trifidích mas. Boj o existenci lidského druhu navíc přiostřuje náhlá ztráta slunečního světla. Hlavním hrdinou je pilot David Masen, jeden z mála letců komunity na ostrově Wight. David má za úkol dopravit do oblak Meteorologa, který má neznámému úkazu přijít na kloub. Letadlo však havaruje a Masen se po mnoha peripetiích dostává na průzkumnou loď newyorské komunity. Ta jej dopraví do New Yorku. Masen je oslepen vnějším pozlátkem komunity, záhy je však unesen a seznámen s pravým stavem věcí. Statečně se postaví na stranu odboje a bojuje proti uzurpátorovi, který hodlá ovládnout svět. 2. vydání