"Básníci" je fascinující knižní série od renomovaného autora Ladislava Pecháčka, která vtáhne čtenáře do světa poezie, vášní a iluzí. Hlavním prvkem série je kniha s názvem "Jak básníci přicházejí o iluze", která zahajuje dobrodružství plného emocí a hlubokých myšlenek....
Novelizace tří úspěšných filmových komedií scenáristy Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina: Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život - s gymnazistou, později medikem a nakonec lékařem Štěpánem Šafránkem v hlavní roli.
Literární podoba první části úspěšné české filmové komedie o životě gymnazistů a zapálených divadelních ochotníků na malém českém městě v 70. letech 20. století. Hrdinou je vnímavý a inteligentní student posledního ročníku gymnázia Štěpán Šafránek, zamilovaný do své spolužačky. Píše vtipné básničky na hudbu svého stejně starého kamaráda Kendyho a jejich tvorba se sice líbí dívkám, méně ale už vedení školy. Oba kamarádi i jejich spolužáci se snaží v rámci studentské recese bránit normalizační šedi a podle přání pedagogů se rozhodnou uspořádat ochotnické představení Jiráskovy Lucerny, ovšem v netradičním, experimentálním provedení. Pro Štěpána jsou zkoušky na představení poučným pohledem na charaktery obyvatel rodného maloměsta, ale především příležitostí, jak se konečně přiblížit milované dívce.
Básníci mívají obtížné začátky i konce. Zato mezidobí je radostné a plodné… O pravdivosti těchto vět vás přesvědčí prvotina doktora Ladislava Pecháčka, jež se stala předlohou filmu Dušana Kleina Jak svět přichází o básníky. Neotřelý pohled na svět očima studenta posledního ročníku gymnázia na malém městě, který je jen oněco chytřejší a hlavně upřímnější než jeho vrstevníci, odstartoval cyklus „básnických“ komedií se Štěpánem Šafránkem v hlavní roli. Štěpán píše básničky a jeho kamarád a spolužák Kendy je zhudebňuje. Ředitelce gymnázia, kde oba studují, se však „básníkova tvorba“ zdá nemravná. Na její popud se chlapci rozhodnou „udělat něco pořádného“ a začnou sepisovat experimentální divadelní hru. Jejich volba padne na Jiráskovu Lucernu, kterou mladí nadšenci radikálně změní. Svým zaujetím pro vlastní a netradiční pojetí klasického divadelního textu nadchnou nejen spolužáky, ale i řadu dalších ochotníků z řad dospělých. Vedle přípravy divadelní hry, která přináší celou řadu neskonale humorných situací, sledujeme i vývoj citového vztahu dospívajícího Štěpána k „Borůvce“. K dívce, jež se nakonec stala příčinou toho, proč česká a možná i světová literatura přišla o jednoho nadějného básníka… Autorův první román Amatéři (1980) zachycuje jeho vlastní zážitky a zkušenosti z padesátých let, avšak pro scénář k filmu (Jak svět přichází o básníky) příběh posunul do současnosti.
Druhá část literární podoby filmového cyklu o životě studenta Štěpána Šafránka a jeho přátel pokračuje obdobím vysokoškolských studií. Štěpán i jeho přítel Kendy studují na vysoké škole - Štěpán na medicíně, Kendy na FAMU - a oba naplno prožívají všechny slasti i strasti studentského života s novými přáteli. Hlavnímuhrdinovi dělá právě největší starosti zkouška z anatomie u obávaného profesora a snaží se zajistit si u ní úspěch poněkud pochybnými prostředky. Starosti má také se svou novou láskou, půvabnou zdravotní sestřičkou, které se sice líbí Štěpánovy verše, ale nakonec dá přednost zajištěnému lékaři.
Třetí pokračování životního příběhu Štěpána Šafránka nachází hrdinu a jeho přátele po ukončení studia ve chvílích, kdy se snaží zakotvit v praktickém životě. Štěpán, věrný svým zásadám a postoji k životu, se odmítá zařadit mezi znuděnou a konzumní většinu a hledá ve své budoucí práci radost a smysl. Nastupuje naprvní místo na interní oddělení místní nemocnice, kde svou mladickou opravdovostí a snahou po smysluplné práci budí od prvního okamžiku nevoli u nadřízených. Při první příležitosti je proto odsunut na místo venkovského obvodního lékaře, o které nikdo ze snaživých kolegů nemá zájem. Na novém místě se setkává s novou láskou, další dívkou, která neodolala jeho básničkám, humoru a neohrabanému šarmu, a spolu s ní se rozhodne odejít a pracovat v severních Čechách.
Čtvrté pokračování úspěšného filmového cyklu o chlapci z malého města a jeho prvních krocích ve skutečném životě. Tato část je věnována zážitkům již dospělého Štěpána v podmínkách porevoluční tržní ekonomiky. Hrdina ztratí místo v nemocnici, vrací se do rodného města, kde se potýká s negativními jevy nové společenské reality. Jeho přátelé a známí se nadšeně vrhají do víru možností, které jim nabízí tržní prostředí, Štěpán ale není ochoten slevit ze svých morálních zásad a těžko hledá uplatnění. Potkává však další dívku, lékárnici Ute, a zdá se, že konečně zakotví v pevném citovém vztahu.
Filmová povídka vznikla na základě scénáře 5. dílu filmových Básníků, u jejichž zrodu stáli před lety spisovatel a scenárista L. Pecháček, producent M. Šmídmajer a režisér D. Klein. "Básníkům" je nyní už čtyřicet a mají za sebou úspěchy i pády. Hlavní hrdina Štěpán Šafránek se po smrti maminky musí konečně postavit na vlastní nohy a rozhodnout, jak naloží se svým životem... Text plný laskavého humoru dopro- vázejí snímky z filmu. Váz., 176 + 16 str. barev. fotopříl., 14,5 x 20,6 cm
Jak za prahem padesátky vyzrát na absurdní grotesku jménem život, onu smrtelnou chorobu na pět písmen? Doktor Štěpán Šafránek z Hradiště, jehož osudy sledujeme v knihách i ve filmech už přes tři desetiletí, má tento recept: navzdory vysokému tlaku sází na hlavu plnou nápadů. Ovdověl a se synem školou povinným se přestěhoval do nového bytu se starými nepřáteli, poněvadž i teď mu nezbývá než bojovat s nadřízenými, předpisy a konvencemi. Povídkový základ stejnojmenného šestého filmu „básnické“ série se nenápadně ptá, nakolik jsme sami strůjci zázraků, a čím přispěje náhoda, vyjde-li jí člověk aspoň trochu vstříc.