Vstupte do lesa, jenž dokáže zhmotnit postavy z vašich snů, ale i z drsné, dávno zapomenuté minulosti. Do lesa, který je tím větší, čím hlouběji se do něho ponoříte, a z něhož nemusí být návratu… Když se Steven Huxley po válce vrátí do rodného domu na okraji zdánlivě nevelkého lesa uprostřed anglického venkova, zjišťuje, žeuž nic nebude jako dřív. Otec, který se snažil neprostupný hvozd zkoumat a často do něj odcházel na několikatýdenní výpravy, za podivných okolností zemřel. A bratr Christian, druh z dětských her, jako by jeho posedlost zdědil. Kdo jsou tajemné postavy, které z lesa vystupují, a jsou vůbec z masa a kostí, nebo spíše z hlíny a větví? Čím víc se les brání Stephena pustit dovnitř, tím víc ho svými tajemstvími přitahuje. Osudově. Jeden z nejpodmanivějších, nejoriginálnějších románů britské fantastické literatury se po více než dvaceti letech vrací v revidovaném, nově ilustrovaném vydání doplněn předmluvou Neila Gaimana.
Ve středu zbývající části původního lesa leží Lavondyss - nepřípustný svět, nepopsatelné království, místo divů a hrůzy, smrti i znovuzrození, obydlené fantastickými bytostmi zrozenými z kolektivního lidského nevědomí. Nyní je do tajemného srdce lesa zatažena mladá Tallis Keetonová, která - poté co se jí podaří překročit hranice zakázaných míst mýtické minulosti - pátrá po svém ztraceném bratrovi... a temném tajemství svého hrozného dědictví.
Ústřední novelou sbírky povídek Roberta Holdstocka, kterou máte před sebou, je Les kostí, v níž autor předstírá události, jež předcházejí skutečnostem z knih Les mytág, Lavondyss a Hloubení. Dva vědci, Georga Huxley a Edward Wynne-Jones, se pokoušejí mapovat a zkoumat jeho neobvyklé projevy, které nazývají mytága. Ale Huxleyho posedlost prací začíná ohrožovat jeho rodinu a přátele. Také ostatní povídky z této knihy obsahují a rozvíjejí motivy a principy, které autor použil ve svých románech. Dotvářejí tajuplný svět lesa mistrně popsaného v jeho cyklu. Z anglických originálů vybrali a sestavili Miroslav Kocián a Bohuslav Svoboda.
Za jedním domem na anglickém venkově je les, který je plný kostí – ale i mytág, tajemných bytostí stvořených z lidské fantazie, jimž kosti kdysi patřily, než si je les, který je zrodil, zase vzal zpět. Chlapci Christian a Steven Huxleyovi, kteří v tom domě žijí, jsou svědky toho, jak jejich otec, který se snaží les vědecky zkoumat, jeho zhoubnému kouzlu nenávratně propadá a stává se postupně někým, kdo je ochoten přinést své posedlosti na oltář cokoli, včetně své rodiny. Vedle novely, která předchází ději jedinečné románové série o Ryhopském lese, přináší sbírka Les kostí další příběhy prostoupené jedinečnou atmosférou a poetikou, kterou dokázal Robert Holdstock svým příběhům vdechnout. Opět v nich ožívají prastaré rituály, čímsi povědomé a zároveň děsivé vším, co bylo dávno zapomenuto. Nové české vydání uvozuje předmluva anglického spisovatele Garryho Kilwortha a těšit se můžete rovněž na česky dosud nevydanou Holdstockovu povídku, ukázky jeho básnické tvorby a na závěr také na fascinující novelu Trnatec.
Alex Bradley je chlapec s bujnou dětskou fantazií, který žije nedaleko prastarého lesa, jenž před časem pohltil jeho kamarádku Tallis a nyní začíná působit i na něho. Ovšem veškeré kontakty s lesem jsou čím dál nebezpečnější a chlapcovu psychiku těžce poznamenávají, až jednoho dne Alex zmizí. Když je po čase na kraji lesa nalezenodětské tělo, všichni včetně zdrcených rodičů v něm poznají Alexe. Ale možná je vše jinak. Možná les Alexe vstřebal, vtáhl ho do svého zeleného srdce, a teď z jeho snů a děsů čerpá inspiraci pro vytváření mytág, zvláštních bytostí, které les zalidňují, jak to udělal již mnohokrát předtím. Jenže Alexova mytága jsou jiná – postižená, vykolejená tak, jak byl v posledním období svého života on – a začínají ohrožovat nejen svého tvůrce, ale i les jako takový… V příběhu Richarda Bradleyho, který se skupinou vědců pátrá po ztraceném synovi, Robert Holdstock dokazuje, že jeho les mytág zdaleka nevydal všechna svá tajemství. A „hloubení“, nevyzpytatelné průchody, jimiž je Ryhop protkán, mohou Richardovu cestu zkrátit, avšak mohou ho i navždy uvěznit v hlubinách tajemného hvozdu. Předmluvu k novému českému vydání románu Hloubení napsal velmistr žánru Michael Moorcock a připojen je i doslov samotného Roberta Holdstocka.
V těchto dnech stejně jako po celé věky byla Brocelinde strašným místem, pradávným temným lesem pokrývajícím mlžná údolí a zapomenuté kameny, plný skrytých jezer a záhadných houštin. Ačkoliv samotné jádro Broceliande nemohlo být nikdy objeveno, pach zkázy se šíří až k jeho okrajům a s ním se z něj sypou duchové jako listí napodzim. Je to ten les, kde podle pověsti usnul začarovaným spánkem Merlin, aby ho čarodějka Vivien mohla připravit o jeho magii… Martin a Rebecca uprchli před lesem už dávno. Ale když se o mnoho let později vrátili na pohřeb své matky, byli znovu lapeni do magické sítě lesa – do sítě zla, která drží místní vesničany ve svém sevření. A když se Rebecce narodil syn Daniel – nádherné, ale hluché a slepé dítě – zjišťuje, že je vtahována do děsivého světa ve kterém ztrácí schopnost zpívat a vidí jen podivné, tajemné stíny. Příběh je doplněn čtyřmi povídkami, které u nás vycházejí poprvé.
Rok poté, co jeho otec pronásledovaný svým podivným šílenstvím definitivně mizí v Ryhopském lese, se Chris Huxley sám vydává do tajemného lesa mytág, aby nalezl odpovědi na několik palčivých otázek, aby odhalil rozdíl mezi pravdou a lží, které střeží Brána ze slonoviny, brána z rohu. Do Ryhopu vstupuje poprvé, a tak máme i my možnost znovu objevovat tuto tajemnou končinu jeho smysly a spolu s ním pocítit zmatek na okraji dění, smyslovou kakofonii zvuků a obrazů, záblesky vizí a ozvěn lesa, které se takřka nedají postihnout, děsivých i svůdných.
Příběh začíná tam, kde skončil děj knihy Les mytág. Steven Huxley a mytágo Guiwenneth žijí v Ryhopském lese, v ruinách římské vesnice z doby železné. Guiwenneth se zde cítí dobře a Steven už se dávno vzdal všech myšlenek na to, že by se měl vrátit do svého vlastního světa. Chovají zvířata, sklízejí úrodu. Mají spolu dvě děti, napůl lidi a napůl mytága. Jack je jako jeho otec, bystrý chlapec, který touží dozvědět se všechno o světě; Yssobel je spíš po matce. Jenže idyla nemůže vydržet dlouho. Lovci, kteří chránili Guiwenneth jako dítě, ji teď přišli varovat, že je v nebezpečí. Navíc Yssobel začíná pravidelně snít o Stevenově bratru Christianovi, který se v Lavondyss ztratil, a Jack zase touží poznat svět svého otce. Osud rodiny se začíná měnit.
1. kniha série Merlinův kodex. Staletí předtím, než se setká s Artušem, kráčí Merlin světem, věčně mladý, poutník po cestách magie a poznání. Při svém putování se setká s Iásonem pátrajícím po zlatém rounu a přidá se k jeho výpravě. Za své rozhodnutí jednou draze zaplatí. O stovky let později uslyší Merlin volání lodiv jezeře na dalekém severu. Tou lodí je Argó a Iáson na její palubě stále oplakává své syny, které považuje ze mrtvé. Ale smrtí nic nekončí a Merlinova cesta na sever vede ke vzkříšení lodi i jejího kapitána, k nové výpravě s novými druhy a novému cíli – nalezení Iásonových synů. Keltika je první kniha dvoudílného Merlinova kodexu. Merlinova cesta, začínající na mrazivém severu a pokračující přes strašidelný ostrov Artušova království a hluboké lesy do prastarých svatyní antického Řecka, je bohatá na události, mistrně vykreslené postavy a dějové zvraty. V Keltice se mísí rozměry epické ságy s tajemstvím a magií fantasy.
Druhá kniha Merlinova kodexu. „První je muž, který tě potřebuje a využije tě. Nebezpečně tě oslabí. Druhý je muž, kterého jsi zradil, i když si myslíš něco jiného. Chce tě zabít a snadno to může udělat. Třetí je loď, která je víc než loď. Je smutná a zadumaná. Uvnitř trouchniví. Odveze tě do hrobu.“ Tato tři varování přivítala Merlina po jeho návratu do Alby, do opuštěné pevnosti Taurovindy na Kopci Bílého býka. Není jediný, kdo podnikl tuto cestu: Urtha, velekrál Cornovidů, se vrací domů, aby se ujal svých nároků. Míří sem i Iásón, aby zde pátral po svém mladším synu Kinovi Malém snílkovi, ukrytém někde v království Keltů. Plaví se na Argó přestavěné po sedmi staletích. Ale Urthova pevnost byla obsazena bojovníky ze Země duchů, kteří ji prohlásili za svou. Schyluje se k válce mezi světem živých a mrtvých. V tomto pokračování Keltiky spřádá Robert Holdstock mýty a historii do epického příběhu cti, smrti a magie. Ožívají v něm postavy, mýtické i tragické, podivné a přitom zvláštním způsobem povědomé. Uprostřed všeho po své nikdy nekončící stezce kráčí samotný Merlin, mladý čaroděj, bezstarostný, zvědavý, mocný a přitom odcizený své vlastní minulosti – minulosti, která jej neúprosně dohání.
3. kniha série Merlinův kodex. Všechna znamení nasvědčují tomu, že se pahorek pod Taurovindou, pevností velekrále Cornovidů Urthy, probouzí k životu. Od západu, z nezemské Země stínů hrdinů, se blíží nebezpečí. Mrtví vznášejí nárok na nové území. Tentokrát jsou však jejich činy vedeny mocí temnější a starší, než nejstarší z duchů. Kdo nebo co probouzí mrtvé? Aby na tuto otázku našel Merlin, dočasný obyvatel lesa, odpověď, musí se vydat na cestu, která jej zavede zpátky v čase, na vybledlý ostrov pověstí a legend. Vrátí se i Jásonova loď Argó, přivedena zpět svou vlastní poskvrněnou minulostí ponurým tajemstvím, které zná jen Merlin. Mezitím se krásné severské čarodějce Niiv daří proniknout ještě těsněji k Merlinovu srdci. Ale i za lásku je třeba zaplatit cenu. Ve třetí knize Merlinova kodexu splétá Robert Holdstock mýty a historii v nádherný příběh o cti, pomstě a magii. V jeho středu je Merlin, čaroděj na vrcholu svých sil, jenž kráčí po své stezce bez konce, zvídavý, mocný a přitom cizinec ve své vlastní minulosti – a člověk, snažící se najít čestné a správné použití pro svoje nadání. Přeložil Petr Kotrle.