Výbor z málo známé korespondence přátelům i láskám, z povídek a útržku básní stále oblíbeného básníka je sestaven na základe scénáře pořadu, který před 20 lety uváděly Reduta a Viola.
Balada o námořníkovi Mikuláši, který na tři roky opustí svou dvacetiletou novomanželku Evu, aby se plavil po světě. Když se vrací zpět přes Marseille, setkává se s šenkýřkou, které před sedmi lety slíbil manželství. Nyní na ni však dávno zapomněl kvůli Evě. Zrazená žena se beze slova odchází utopit v přístavu, předtím však Mikuláše prokleje. [spoiler] Když se hrdina vrací domů, nachází Evu v náručí jiného muže. Chystá se zabít nejprve svého psa, který ji špatně hlídal, a poté oba milence. Ve zracích zvířete, které probodl nožem od Evy s vyrytým srdcem, však zahlédne oči své někdejší marseillské milenky a pochopí, že zavinil její smrt. Odplouvá tedy zpět na moře. Aby si jako vrah odpykal vinu, stává se strážcem osamělého majáku. Bude tak zachraňovat životy jiných námořníků a s ostatními lidmi se setká jen jednou za rok, když mu loď přiveze zásoby.
Wolkerovy balady se řadí mezi nejvyhledávanější texty moderní české poezie. Ačkoli jsou nedílnou součástí Wolkerova celoživotního díla, lze je na druhé straně považovat za relativně samostatný celek. V dějové linii pak ponejvíce rozehrává témata se silným etickým nábojem, v nichž sezáměrně objevuje tehdejší společenská problematika. Tímto způsobem Wolker zároveň usiloval o obnovení epického rozměru balady, která většinou vyústila do pochmurného závěru dobové sociální tragédie, avšak díky svému nadčasovému zpracování přežila již téměř století od svého vzniku a stala se nejpopulárnější částí Wolkerova básnického odkazu.
Obsahuje: Host do domu — Svatý Kopeček — Těžká hodina — Básně z pozůstalosti. Básnické dílo Jiřího Wolkra (1900–1924) v sobě uchovalo nezaměnitelnou výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a záhy podnítilo četné polemiky o směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality. Česká knižnice proto přináší výbor, který chce sejmout z Wolkra tuto zjednodušující, v povědomí čtenářů stále přetrvávající nálepku, jež recepci jeho textů na léta poškodila. Společně s oběma sbírkami Host do domu a Těžká hodina, vydanými ještě za autorova života, obsahuje i další básně do sbírek nezařazené, např. stěžejní pásmo Svatý Kopeček.
Výbor z veršů S. K. Neumanna, J. Wolkera a V. Nezvala: doplněk k čítankám pro střední školy a čtyřleté učební obory s maturitou. Sestavili Štěpán Vlašín a Milan Blahynka.
Druhý svazek spisů Jiřího Wolkra obsahuje mladistvé verše a zlomky básní. Čtvrté vydání připravilo nakladatelství Václav Petr s vročením 1934, v tiráži je jako rok vydání uveden 1935.
První díl obsahuje kompletní básnickou tvorbu Jiřího Wolkra, sbírky Host do domu, Těžká hodina, verše z pozůstalosti, Povídky, Pohádky, fragment románu Polární záře, dramata a další fragmenty polemické a kritické.
Cílem tohoto knižního výboru je představit Jiřího Wolkera především jako básníka, a to zejména jeho bohatou tvorbu mimo Hosta do domu a Těžkou hodinu. Stranou jsou ponechány dramatické texty, tak většina prozaického díla; výjimkou jsou méně známé deníkové záznamy z roku 1916 a Zápiskyz nemoci (1923).
soubor Wolkrových básní (obsahuje např. básně Dívka, Nemocný, U rentgenu, Epitaf, Umírající…) a dopisů jeho přítelkyni Máni Koldové z doby, kdy vážně onemocněl a byl převezen do sanatoria v Tatranské Poljance
Antologii uspořádal Jan Alda. Do obsáhlé antologie básní, opěvajících krásu rodné země a teplo domova, byly vybrány jednak texty národních písní, jednak díla klasiků české poesie i význačných autorů novějších
Soukromý tisk vydaný Kmenem, klubem moderních nakladatelů v Praze. Věnován návštěvníkům přednášky dra Miloslava Novotného na matiné Jiřího Wolkera ve Vinohradském divadle. Titul obsahuje dvě povídky: O Františku muzikantovi Jarní den
České a slovenské verše 1900-1985 Básně vybrali a uspořádali Milan Blahynka, Kateřina Blahynková a L´ubomír Feldek Reprezentativní publikaci Dvojhlas vydávají společně nakladatelství Československý spisovatel a Slovenský spisovateľ v roce čtyřicátého výročí osvobození naší vlastiod fašismu. Tato jubilejní antologie přináší na devět tisíc veršů přibližně stovky nejvýznamnějších představitelů české a slovenské poezie od počátku století až do našich dnů. Ukázky básnických děl jsou rozděleny do dvou částí a vycházejí v národních jazycích. Knihu zdobí sochařské kresby národního umělce Jozefa Kostky a Josefa Wagnera.
První významná Wolkerova sbírka, která se od pozdějších počinů liší především svou lyričností a idealizací motivů. Sbírka vyšla na sklonku června 1921. Ústředními motivy jsou mládí, jinošská radost ze života, naděje v lepší dny a lepší svět.
Výber z diela. Autor debutoval zbierkou Host do domu, v ktorej vyslovil dôverný, láskyplný vzťah nielen k ľuďom, ale aj k prírode a k veciam. Kniha je vyjadrením ideálu harmonického sveta a krásy každodenného života a jej zvláštnym poetickým znakom je hojný výskyt personifikácie.
Jiří Wolker (1900-1924) se již v době studií na prostějovském gymnáziu projevil jako všestranně nadaný umělec, jeho hudební a výtvarná tvorba však brzy ustoupily poezii. Po své smrti, v pouhých čtyřiadvaceti letech, za sebou Wolker zanechal svébytný básnický odkaz, jehož tón během několika málo let přechází od dětské naivity přes křesťanský humanismus k poetice proletářské. Sbírka Host do domu z roku 1921 je autorovým knižním debutem. Ve třech částech - Chlapec, Ukřižované srdce a Host do domu - mladý básník po příchodu do Prahy objevuje velkoměsto, krásu všedního života, ale také bídu, tíživý pocit samoty a stesk po domově. S chlapecky prostou radostí zkoumá svět, do něhož vstupuje, rozmlouvá s věcmi, které ho obklopují, věří v dobrotu lidského srdce i zázraky: mezi lidmi spatřuje anděly a v postavě žebráka samotného Boha. Sbírku uzavírá rozsáhlá skladba Zlatý kopeček, v níž se Wolker zjevně inspiruje Apollinairovým Pásmem a vyznává lásku končinám, do kterých jezdíval na prázdniny k babičce. V prvním a posledním oddíle tohoto vydání původní sbírku doplňují verše, které vznikaly v době před Hostem do domu a souběžně s ním.
Výbor chce ukázat jednoho z hlavních představitelů moderní české poezie po první světové válce v celém rozsahu, od jeho veršů jinošských až po verše zralosti. Kniha přináší nejkrásnější verše autorovy lyriky milostné, jeho balady, verše přírodní i poezii sociální.
Výbor z milostné korespondence českých spisovatelů 19. a 20. století počínaje K. H. Máchou a konče Jiřím Ortenem, doplněný reprodukcemi předních českých malířů tohoto období. 1. vydání neprodejná členská prémie
Svazek, který bude uzavírat dosud nejúplnější kritické vydání díla J.W., podává mladistvé prozaické práce básníka: povídky, básně v próze, pohádky, dramatické pokusy, essaye, různé úvahy, proslovy, studie a deníky. Časově zahrnuje svazek tvorbu od r. 1914 do r. 1920. Texty jsou ve svazku rozvrženy tak, aby byly zachovány samotným básníkem vyznačené celky (Vysoké tóny, Básně v próze, Essaye); jinak je kniha - pro různorodost materiálu - uspořádána podle žánrů. Proti dosud nejúplnějšímu vydání Novotného (Dílo J.W. u Petra) přináší tato edice 18 nových textů. - První období Wolkrovy mladistvé prozaické tvorby (1914-poč. 1917) je přitom jasně ve znamení tendence k popisnému realismu; mladý básník kráčí ve stopách českých klasiků; toto období končí táborovým pobytem: významné události r. 1917 působily na růst i mnohotvárnost umělecké práce Wolkrovy a literární tvorba z r. 1918 a 1919 je bohatší ještě o prvek boje za umělecké mistrovství. Kniha je svědectvím a dokladem samostatného a plného vývoje básníka, z něhož vyzrál klasik naší nové literatury.
Wolkrovy mladistvé práce veršem ukazují, jakou složitou cestou a jakým hledáním prošel mladý básník, než dospěl k Hostu do domu a k Těžké hodině. I když Wolker svým dalším vývojem toto své přípravné období překonal, jsou v jeho mladistvých pracích básně, které svědčí o velké síle jeho básnického talentu a které i pro pravdivost básnického poznání jsou schopny podstatně rozmnožit živý odkaz tohoto tvůrce socialistické poesie u nás, jsou dokladem poctivosti růstu velkého básníka, který postupně překonává vlivy starého světa a probojovává se k pravdivějšímu chápání života i umění. - Svazek shrnuje básně od r. 1915 do r. 1920, t. j. do vzniku sbírky Host do domu. Verše jsou uspořádány chronologicky do oddílů, podle celků označených Wolkrem již samotnými názvy sešitů, do nichž básně přepisoval. K těmto časově uspořádaným veršům jsou připojeny básně sokolské, básně ze školy, epigramy a verše satirické, básně do památníků, koncepty, fragmenty a překlady. Svazek doplnuje bohatý (100 str.) poznámkový aparát.
Krátká sociální balada od Jiřího Wolkera o lidské marnivosti a aroganci, prvně vydaná roku 1921. Podle knižní předlohy natočil Zdeněk Miler roku 1948 stejnojmenný krátký animovaný film. Děj: Nejbohatší muž na světě je postižen nevyléčitelnou chorobou, která mu způsobuje bolestivé vředy po celém těle. Milionář si proto nechá zavolat lékaře, po kterém žádá, aby mu poradil lék. Nechce ale, aby o jeho nemoci kdokoliv věděl, takže lékaře seznámí se skutečností, že bude popraven a milionář se finančně postará o jeho ženu a děti. Lékař se mu chce pomstít a prozradí mu, že Slunce má největší léčivou moc a milionář ho musí sundat z oblohy a zavřít se s ním v jedné místnosti, aby všechna jeho léčivá moc působila jen na něj. Milionář zavolá spoustu dělníků, aby postavili věž dost vysokou, aby sundali Slunce z oblohy. Slunce mu tedy sundají a na zemi zavládne tma a chaos. Milionář se se Sluncem zamkne v jedné místnosti, aby měl celé Slunce jen pro sebe. Žár ale roztaví klíč a Slunce milionáře sežehne na uhel. Dvě malé děti – Mánička a Pepík, potom vrátí Slunce na oblohu. Vydáno v roce 40. výročí KSČ u příležitosti 5. výročí Wolkrova Prostějova pro účastníky ústředního kola STM. 2000 výtisků a 200 číslovaných výtisků na ručním papíře. Předmluva Karel Šiktanc.
Uspořádal, předmluvu a doslov napsal Antonín Jelínek. Výbor představuje řadu povídek významných evropských a našich autorů (M. Rázus, Stendhal, Guy de Maupassant, A.P. Čechov, I.A. Bunin, R. Svobodová, M. Majerová, B. Benešová, M. Pujmanová, J. Wolker, J. Hůlka, K. Konrád, K.Nový), příběhů, jež přinášejí proměnlivý obraz spoleGuy de Maupassant, Martin Rázus & Jaroslav Hůlka
I rané texty, za které autor ještě nenese plnou literární odpovědnost, mohou být strhující. Výbor mladistvých próz Jiřího Wolkra je uveden dvěma takřka neznámými pohádkami (jde ale spíše o texty pro dospělého čtenáře). Zvláště titulní pohádka upoutá svou pochmurnou, podmanivou atmosférou. Dále jsou zahrnuty básně v próze, z nichž některé se čas od času objevují ve výborech z básníkova díla, zde jsou však uvedeny v plném rozsahu. Na závěr je zařazeno několik povídek s různými náladami i náměty, ať už jsou to nemocní hudebníci hrající pod rouškou noci, zuřivá rozkoš s neznámou na lesním palouku vedoucí na pokraj šílenství, nebo děti měnící se v odvodní komisi. Atmosféru doplňují linoryty mladé japonské ilustrátorky Nanako Ishida.
Tři pohádky : O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi, Pohádka o listonošovi, jež jsou torzem zamýšlené pohádkové knihy, je zasazeno do moderního civilního prostředí. Proti zlu, představovanému sociální nespravedlností a touhou po moci a bohatství, bojují ve jménu dobra prostí dělní lidé a strádající děti.
Soubor pěti povídek (Sestra; Univerzitní knihovna; Ilda; Stařec; Služka) a pěti pohádek (O milionáři, který ukradl slunce; O kominíkovi; O knihaři a básníkovi; Pohádka o listonošovi; Pohádka o Jonym z cirkusu), které vznikly mezi lety 1920-1922. První vydání je vypraveno dřevoryty žáků školy M. Švabinského (Vojtěch Tittelbach; Václav Tauer; Miloš Malina; Karel Jílek; Antonín Hála; Vojtěch Michal; Vladimír Sychra; Jaroslav Nejedlý; Cyril Bouda; Vasyl Kassian; Václav Fiala; Kamil Zvelebil), jak je uvedeno v tiráži.
V druhém svazku kritického vydání Wolkrova díla jsou obsaženy prózy z doby autorovy tvůrčí zralosti, t. j. od jara r. 1920 až do konce života r. 1924. Jsou zde rovněž tři divadelní hry, které vyšly jako třetí a poslední samostatný knižní celek ještě za Wolkrova života. Z próz jsou tu jeho povídky a pohádky, které Wolker uveřejňoval v různých časopisech, zlomek románu Polární záře, úvahy, polemiky a posudky; mezi nimi zejména stati o proletářském umění, které byly publikovány v Nejedlého Varu. Další oddíly tvoří satira, aforismy a fragmenty a konečně varianty povídek a pohádek.
Nevelký výbor z korespondence Jiřího Wolkera s rodiči je doplněný úryvky z jeho básní. Přináší nezvyklý úhel pohledu na Wolkera jako na nesmírně nadaného chlapce ze zámožné rodiny, hudebníka, skauta, turistu, milovníka přírody, oddaného syna, věrného přítele, udatného bojovníka sesmrtelnou nemocí - ale hlavně skvělého básníka. Knížka vychází ke 120. výročí Wolkerova narození.
Úvodní esej, výběr z básní, pásmo o životě a tvorbě a dokumentární obrazový materiál staví před čtenáře lidskou i tvůrčí podobu básníka, jenž se přes předčasnou smrt stačil trvale zapsat do vědomí a srdcí milovníků poezie. Vydavatel: Československý spisovatel - Praha, 1964.
Posmrtně vydaný deník z prvního Wolkerova skautského tábora, konaného pod vedením zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka nedaleko Lipnice nad Sázavou.
Pobyt mladého Jiřího Wolkra (1900 – 1924) v Tatranskej Polianke bol všeobecne známy, a predsa nie dostatočne. Málokto detailne poznal celú hĺbku jeho utrpenia od júna do decembra 1923. Jeho tatranská korešpondencia je ľudsky precíteným, úprimným, dojímavým svedectvom postupného vyrovnávaniasa s nevyhnutným. Súčasťou vydania sú aj spomienky matky a spolupacientov z liečebného ústavu.
Deníky Jiřího Wolkera ze skautských táborů s A. B. Svojsíkem, kterých se jako mladík v letech 1916-17 básník účastnil. Druhý svazek edice Skautské deníky.