nehodnoceno
Mé hodnocení
K. Vrána je kněz a filosof. Vychází z předpokladu, že člověk dosáhne svého sebenaplnění jen v lidském společenství, v setkání s druhými. Podle K. Vrány byla tato skutečnost ve filosofických úvahách opomíjena. Osobní poznání druhého je podle autora nejhlubším, nejbohatším, nejplnějším a prvním způsobem poznání. Zaměřuje proto pozornost na dějiny osoby a osobních vztahů - na dialogický personalismus. Personalistický pohled na člověka nacházíme v křesťanství, ve zkušenosti závislosti na Bohu a v partnerství s ním. „Toto partnerství nekonečné boží svobody a dějinné svobody člověka zakládá a utváří lidskou osobu jako takovou a současně ji ve společenství uschopňuje k účasti na osudu ostatních.“ Filosofický personalismus je dialogický, autor proto podává stručný nástin dialogické filosofické tradice. Především poukazuje na filosofii řeči 18. století (F. G. Herder, F. G. Hamann, W. von Humboldt). Hovoří o objevu dialogického principu (F. Ebner, M. Buber, G. Marcel, F. Rosenzweig), o filosoficko-horizontálním omezení a vertikální a teologické dimenzi dialogismu. Dále pojednává o potřebě osobního vztahu, o poznání a lásce, o podmínkách setkání a vztahu, o vztahu horizontálním a vertikálním, o fenomenologické analýze faktu a osobní kauzalitě, o vědomí odlišnosti a omezenosti lidského „ty“. „V komorním tématu Dialogického personalismu odhaluje myšlenkové bohatství jeho tvorby svůj skrytě jednotící motiv, který je zároveň zřetelným motivem i jeho osobního života, příznačně orientovaného k dialogu a spolupráci.“
ISBN:
80-7113-173-3
Výbor ze statí českého exilového katolického teologa, ve kterých autor hovoří o významu a úloze křesťanství v současném světě.
ISBN:
80-7113-146-6
Text je zkratkovým záznamem občasných rozhovorů, které autor vedl se svými přáteli o významu pastorální konstituce „Radost a naděje“ (Gaudium et spes). Zajímala je hlavně druhá kapitola – Jak správně napomáhat rozvoji kultury –, jejíž úplné znění je připojeno.
ISBN:
80-86036-97-9
Sborník k 110. výročí narození Josefa Kratochvila
Publikováno:
1992
ISBN:
80-210-0435-5,
Souhrnný pohled na básnický smysl Durychova literárního díla ukazuje jak mnohovrstevná je umělecká myšlenka autora, ke kterému se opět vracíme.
ISBN:
80-86036-40-5
Název Poslání a pokušení slova spojuje tituly dvou příbuzných esejí. První je úvaha Poslání a pokušení spisovatele, kterou Karel Vrána poprvé publikoval v roce 1977 v exilu. Druhou je Slovo o slovu, jež Václav Havel koncipoval jako projev k udělení Mírové ceny německých knihkupců v roce 1989 a které několik měsíců před listopadovými událostmi kolovalo v českém samizdatu. Autoři uvažují o dvojznačné moci lidského slova, které lze užít tvořivě k dobru člověka, ale také k jeho manipulaci a zkáze. Obě eseje se doplňují v myšlenkách o vztahu slova k moci a k pravdě. Společná otázka obou textů by mohla znít: "Jak dochází vlastně k tomu, že slovo ztratí svůj vztah ke skutečnosti a tím se zkazí?"
Publikováno:
2009
ISBN:
978-80-86885-47-6
Kdo je vlastně spisovatel? Pro naši otázku postačí, když jej všeobecně, ale také podstatně označíme za umělce psaného slova. O moci spisovatelského charismatu vědí velice dobře i "mocní tohoto světa". Vždy o ní věděli, vždy se jí obávali a vždy se pokoušeli-a dodnes pokoušejí-sobě tuto moc podřídit. Ve svém mocenském instinktu byli a jsou natolik inteligentní, že vědí, že bez spisovatele, bez jeho psaní a jeho slova nemohou úspěšně vládnout lidem. Také Stalin věděl, že jeho moc by nebyla dostatečně totální, dostatečně zajištěna, kdyby mu spisovatelé, inženýři lidských duší, nového socialistického člověka, odmítli spolupráci.
ISBN:
80-86036-39-1
V úsilí o vytváření EU je třeba vycházet z již existující jednoty, která je za námi, z nás a která trvá v nás. Evropa byla, je a bude rozestavěným a někdy nedostaveným společným domem. Je to nepřetržité putování od "již ano" k "ještě ne".
ISBN:
80-86036-50-2
Karel Čapek, Franz Kafka a Karel Vrána o sv. Václavu. Hluboké zamyšlení nad ústřední osobou naší historie doplněné osobním svědectvím dvou světově proslulých literátů.
ISBN:
80-86036-29-4
Průřez dílem jedné z nejvýznamnějších exilových osobností české kultury 20. století. Tato kniha šíří svého záběru doplňuje a překonává předchozí vránovský výbor z roku 1995 (vydaný v edici Sofia) Experiment křesťanství. Poskytuje tak ucelenější obraz o mnohorozměrnosti Vránova filosofického zaměření: počínaje živými tématy na pomezí filosofie a teologie přes bezprostředně kladené existenciální otázky „zakázaných“ českých básníků až po aktuální hlediska filosofie přírody, a zejména až ke stále otevřené problematice poslání křesťanského myšlení v dnešním světě. Toto nové setkání s obsahovou závažností a formální kultivovaností Vránových reflexí může do našich osobních i odborných debat o důležitých otázkách dneška vnést mnoho překvapivých podnětů a zralých inspirací.
ISBN:
978-80-7021-955-3
Portrét křesťanského myslitele, jehož filosofické spisy byly svého času na indexu jezuitského řádu. Druhé, upravené vydání. První vydání vyšlo pod pseudonymem autora „Pavel Želivan – Pierre Teilhard de Chardin“ jako 11. svazek edice Studium, Křesťanská akademie Řím, 1968.
ISBN:
80-85996-06-5
Čtení o svatých tvoří od počátku dějin křesťanství důležitou součást výchovy k živému společenství. Zástupy svědků Kristových defilují staletími v nejrůznějších uspořádáních. Vyprávějí o nich kalendáře, soubory legend, životy svatých Otců i liturgická čtení. Stavějí nám před oči příběhy mužů i žen, kteří v nejednom případě stáli i u počátků dějin různých národů, a učí nás věrnosti, lásce i odhodlání pokračovat v rozvíjení prvokřesťanských tradic. Z tisíců těchto životních osudů vybírají autoři našeho souboru podle kalendáře na každý den roku osobnost světce, spojenou s konkrétním datem. Životopisné údaje těchto postav navíc zprostředkují i vhled do různých světových kultur a přibližují tak i mnohé biblické, historické i ikonografické údaje, vypovídající o vývoji a povaze různých kulturních oblastí. Tato kniha proto poslouží i širším okruhům čtenářů zajímajících se o vývoj duchovní kultury.
ISBN:
978-80-7021-990-4
„Tato rozprava o poměru biblického a vědeckého obrazu světa vznikla z osobní potřeby vyjasnit si některé staré a nové skutečnosti ležící na pomezí vědy, filosofie a náboženství. Je to neúplný a jistě zdokonalitelný pokus, který svým obsahem může přispět k rozhovoru o místě člověka ve vesmíru.“ – Autor