Román se odehrává na Staroměstském náměstí blízko Týnského chrámu. Na rohu Celetné ulice a Staroměstského náměstí stál měšťanský dům měšťana Ludvíka Korálka z Těšína, který se dal na alchymii. Je to předobraz hlavního hrdiny astrologa.
3. vydání Román se odehrává na Staroměstském náměstí blízko Týnského chrámu. Na rohu Celetné ulice a Staroměstského náměstí stál měšťanský dům měšťana Ludvíka Korálka z Těšína, který se dal na alchymii. Je to předobraz hlavního hrdiny astrologa.
Napínavé čtení o smutném období našich dějin plné tajuplností, astrologických předpovědí, spiknut, hrdinstvíí i podlosti hrdinů románu, vesměs historických osobností. Autor, jako i v jiných svých hiistorických románech, kritizuje především lstivost a proradnost členů jezuitského řádu. Kniha se odehrává v palácích Malé Strany,na Pražském hradě i na vlastním bojišti Bílá hora u obory Hvězda. Hlavní postavou je smyšlený hrabě Bořita z Vrtby, horlivý katolík a podporovatel jezuitů a Habsburků, astrolog. majitel paláce na Pětikostelním náměstí (Sněmovní ulice na Malé Straně).
Napínavé čtení o smutném období našich dějin plné tajuplností, astrologických předpovědí, spiknut, hrdinstvíí i podlosti hrdinů románu, vesměs historických osobností. Autor, jako i v jiných svých hiistorických románech, kritizuje především lstivost a proradnost členů jezuitského řádu. Kniha se odehrává v palácích Malé Strany,na Pražském hradě i na vlastním bojišti Bílá hora u obory Hvězda. Hlavní postavou je smyšlený hrabě Bořita z Vrtby, horlivý katolík a podporovatel jezuitů a Habsburků, astrolog. majitel paláce na Pětikostelním náměstí (Sněmovní ulice na Malé Straně).
Podtitul: Román ze století XII. V Čechách řádila opět válka občanská, kníže Vladislav II. musel po ztracené bitvě u Vysoké hory prchati ze země, kdežto kníže Konrád Znojemský se svým vítězným vojskem přitáhl ku Praze, aby se této hlavy země zmocnil a tím se učinil českým panovníkem. Vladislav však na svém útěku svěřil Pražský hrad svému bratru Děpoldovi, a ten jej narychlo opevnil, jal se obléhajícímu nepříteli statečně vzdorovat.
Kniha obsahuje dva rozsáhlejší texty publikované na pokračování v Lumíru v letech 1885–1887 pod názvy K dějinám poprav a katů v Čechách a Souboje v Čechách . Tyto „obrázky z kulturní historie“, jak zní jejich podtitul, poutavě a s neopakovatelným kouzlem dobového jazyka vykládají nejstarší dějiny fenoménů, které dodnes lákajísvou tajuplností a jistou morbidností. I když s některými vývody a soudy autora ze současného hlediska pochopitelně nelze souhlasit, jde o zajímavý a svým způsobem ojedinělý pokus souhrnně zpracovat daná témata. Kniha je doplněna dobovými ilustracemi.
Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta. V náboženské oblasti usiluje řadu desetiletí o moc jezuitský řád, který podporuje násilnou rekatolizaci navzdory umírněnějšímu stanovisku jiných církevních hodnostářů. Císař Karel VI. se snaží prosadit tzv. pragmatickou sankci, která znamená jen další oklešťování stavovských práv českého království. V této době z neblahé řady cizí i domácí šlechty vybočuje jedna významná osoba: hrabě Špork, který, ačkoli pocházel z cizího vestfálského rodu, bojuje za práva českého království a snaží se alespoň na svých panstvích prosadit poměry, jež do jisté míry respektují náboženskou toleranci i zájmy českého obyvatelstva. Svým převratným úsilím i výstřední povahou však proti sobě poštvává mocné nepřátele, kteří intrikami usilují přivodit jeho pád. Kniha je doplněna dobovým pojednáním o autorovi románu Josefu Svátkovi z pera významného českého esejisty Ferdinanda Strejčka.
Druhého dne, po rozhodné audienci deputace stavů protestantských u Rudolfa II. a odjezdu katolických ministrů z Prahy, opouštěl také Vilém z Helfenburku Pražský hrad, aby se uvázal v držení paláce pánů z Helfenburku na Malé Straně. Den před tím obdržel od císaře své propuštění ze služby a od královské kanceláře slavné přiřčení všech práv na majorát helfenburský, v kteréžto milosti také mezi stavy království českého byl přijat. Jako velmož odjížděl nyní ze sídla královského, ač dvořanstvo se divilo, že dosáhnuv takto vznešeného postavení, sám do dobrovolného jaksi vyhnanství ode dvora se odebírá. Historický román z doby panování císaře Rudolfa II.
Historický příběh, jehož rámcem jsou náboženské a mocenské spory v Čechách 17.stol. Román oplývá rytířskými scénami, romantickými dobrodružstvími a scénami z vojenských táborů a žoldáckého života. Na postavě mladého Smiřického, posledního mužského potomka slav. šlechtic. rodu, je vykreslena charakteristika příslušníků tehdejších lepších vrstev a jeho smrt je vlastně záminkou koncem života, v němž je neustále vyzýván na souboj.
Výbor ze čtyřsvazkového cyklu J. Svátka Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze. Připravila a text literárně upravila Jana Štefánková. Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. Knížka barvitě popisuje nejen katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí i životní příběhy dvou katů, kata Mydláře a jeho syna, v Praze na přelomu 16. a 17. století. Rozevřete-li tuto knihu, nic vám nezůstane utajeno z krvavé práce v zájmu spravedlnosti.
Převyprávění prvních dvou dílů slavného českého historického románu. Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. Knížka barvitě popisuje nejen katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí i životní příběhy dvou katů, kata Mydláře a jeho syna, v Praze na přelomu 16. a 17. století. Rozevřete-li tuto knihu, nic vám nezůstane utajeno z krvavé práce v zájmu spravedlnosti.
První svazek čtyřdílných Pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze. Ocitnete v temném, zatuchlém světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti kata Mydláře nejsou obyčejnou knihou. Jejich čeština jesice archaická, ale váš propad hrdlem dějin bude o to působivější. Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti.
Druhý díl rozsáhlé čtyřdílné kroniky s podtitulem: Rozličné příběhy katovské, rozvíjí další osudy kata Jana Mydláře. . Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti kata Mydláře nejsou obyčejnou knihou. Jejich čeština je sice archaická, ale váš propad hrdlem dějin bude o to působivější.
Ve třetím díle tohoto historického románu poznáte nejen kata Mydláře, ale především jeho syna Jana, jako jeho nástupce, a jak se on vypořádává s katovským řemeslem.
Neúprosná kola osudu jsou posledním čtvrtým dílem a uzavírají rozsáhlou kroniku katovské rodiny Mydlářů. Naposledy navštívíte temný a ponurý svět těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenici a poznáte i život Prahy v těchto krutých dobách, kdy spravedlnost končila vrukou katů a žalářníků.
Ocitnete se v temném světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti katovské rodiny Mydlářů nejsou obyčejnou knihou. Archaická čeština způsobí, že váš propad hrdlem dějin bude o to působivější.Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. V zájmu veřejného pořádku občas zakročil a posekal pár hlav podvratných živlů. Knížka barvitě popisuje nejen tuto katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí životní příběhy dvou katů - kata Mydláře a jeho syna. Kat Mydlář býval studentem medicíny, nešťastně se zamiloval a shodou nešťastných okolností se stal katovým pacholkem a posléze mocným katem. Jeho život se v podstatě nelišil od života běžného smrtelníka: učednická léta, svatba, práce, děti, oběti, přátelé a nepřátelé. Jedna z kapitol popisuje první veřejnou pitvu v Praze, zajímavý je i přesný popis různých stupňů mučení. Autorovi se podařilo vytvořit úžasnou, historicky věrnou atmosféru. Zatoužíte-li vidět místo, kde stávala katovna, jděte v Praze ke Starému židovskému hřbitovu a dívejte se na severní část Uměleckoprůmyslového muzea. Tam žil temně lidský hrdina své doby kat Mydlář.
Román ze století XVII. Popelové z Lobkovic : Mladší Jan (Popelové z Lobkovic) získal z otcova majetku hrad Hluboká a ves Lobkovice. Do vymření Hasištejnské větve užíval rodové jméno Popel (od vsi Popelov na Českolipsku). Jak již bylo zmíněno, roku 1459 byl spolu s bratrem povýšen do panského stavu. Jeho synové poté rod rozdělili na několik dalších větví: bílinskou, peruckou, tachovskou, duchcovskou a později také chlumeckou a zbirožskou.
Autor nás provází rokem 1611 kdy pasovské vojsko obsadilo Prahu a proto byl nucen na český trůn abdikovat císař Rudolf II., který přenechal země Koruny české svému bratru Matyáši Habsburskému.
Když je rytíř Václav Budovec z Budova, poslední potomek starobylého rodu Budovců, nespravedlivě potupen a vyhoštěn ze své vlasti, cítí touhu pomstít se. V jeho srdci plane pouze nesmírná bolest a nenávist k ženě, kterou kdysi miloval, a k těm, kteří pošpinili jeho čest a zneuctili slavné jméno jeho předků. Ušetřeni nemohou zůstat ani ti, kteří jen nečinně přihlíželi, aniž by se ho jediným slovem zastali. Co v něm podnítilo tak obrovskou zášť a vedlo k tomu, aby se v přestrojení, pod falešným jménem a s četou zběhlých císařských vojáků vrátil nazpět, aby vykonal tu nejstrašnější pomstu, která byla dovršena obrovským požárem Starého a Nového Města pražského?
Román z dvanáctého století. Je možné potkat toto vydání se třemi různými obálkami.Jedná se o pevnou vazbu (první dvě) a původní brož (třetí obrázek). Je těžké říct jak přesně to vycházelo a zda se v prvních dvou variantech jedná jen o převazbu.
Kuriózní kronika staré Prahy z rudolfínské doby. Z pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze, staročeský pitaval zaznamenává významné a senzační soudní procesy a popravy, jež se odehrály na konci 16. a v 1. polovině 17. století v Praze. Výbor z původně rozsáhlých 4-dílných Pamětí obsahuje zejména známé postavy a události (procesanglickým alchymistou Eduardem Kelleyem, s komorníkem Rudolfa II. Filipem Langem, povstání českých stavů, exekuce roku 1621, zásluhy kata Mydláře při obléhání Švédů 1648).
Dotisk jedné z nejúplnějších sbírek pražských legend z roku 1883, z níž čerpal mimo jiné i Alois Jirásek při psaní svých Starých pověstí českých. Josef Svátek (1835–1897) byl jedním z nejkontroverznějších a zároveň nejplodnějších českých spisovatelů, současník Jana Nerudy a Vítězslava Hálka, a jeho studie o lidových zvycích, magii a české mytologii patří mezi první texty obírající se podobnou tematikou. Novinář a jeden z nejkontroverznějších českých spisovatelů Josef Svátek (1835-1897), šéfredaktor Pražského deníku a posléze Pražských novin, patřil k výrazným osobnostem české literatury po roce 1848. Vydal řadu knižních titulů (např. Sebrané dějepisné romány J. Svátka, 23 svazků), zabýval se jako první u nás historií zednářství, studiem lidových zvyků, magie a české mytologie.