Průřez básnickým dílem Fráni Šrámka, národního umělce, člena generace z konce století, od jejíhož symbolismu a dekadence se významně liší svou jasností, zpěvností a lidovostí. V básních tohoto výboru jsou zastoupeny všechny charakteristické znaky jeho poesie - protest proti válce, oslava přírody a lásky i rodného kraje, vyrovnání se stářím a pozdrav novému životu po osvobození v květnu 1945. "Tento hlas, dojímavý svým vroucím lidským citem, silný a jasný svou láskou k životu, krásný svou kouzelnou prostotou a průzračnou čistotou mateřštiny, zní stále živě."
Soubor básní, 2. vydání Souborné vydání básníkových veršů obsahuje mimo jiné i báseň věnovanou úmrtí Karla Čapka. Výbor ze Šrámkových sbírek s předmluvou Franiška Buriánka: Života bído, přec tě mám rád Modrý a rudý Splav I, II Nové básně Ještě zní Rány, růže Z básní nezařazených do Sebraných spisů Z posledních veršů
Povídky Bouřek a duh vznikaly během dvacetiletí, na jehož počátku byl napsán Stříbrný vítr (1910) a které končí Pastí (1931). Je to období Spalvu, Těla, Měsíce nad řekou a Žasnoucího vojáka. V něm krom povídek Prvních jedenadvacet a sbírek Života bído, přec tě mám rád a Modrý a rudý vzniklo téměř vše, co Šrámek napsal. Během těchto let se vyvíjel básníkův pohled na svět. V Bouřkách a duhách uvádí Šrámek do prózy lidové typy pražské ulice. Původní Šrámkovi hrdinové byli romantiřtí představitelé literární bohémy a inteligenti. V Bouřkách a duhách jsou nahrazováni postavami méně romantickými, méně barvitými a méně bizarními. Vystupuje tu nyní poloproletariát, služtičky a prodavačky, drobní úředníčkové a živnostníci, maloměšťáci. I oni prožívají ve svém životě velikou chvíli lásky, řeší problémy dřívějších Šrámkových hrdinů. Autor se pokouší pronikat do jejich psycholigie - a co víc - necítí se už výlučným básníkem, nýbrž jedním z nich, ztotožňuje se s nimi, protože cítí, že v lásce jsou si lidé rovni, jsou na jedné lodi, v jednom proudu. Z doslovu D. Moldanové
Obsahuje aktovky E. Basse (Opuštěná), A.P. Čechova (Svatební hostina), V. Dyka (Ranní ropucha), A. France (Komedie o muži, který si vzal němou), V.K. Klicpery (Dobré jitro), J. Londona (Hříšná žena), I. Olbrachta (Pátý akt), G.B. Shawa (Jak lhal jejímu manželu), A. Serafimoviče (Jmeniny v devatenáctém) a F. Šrámka (Červen). Každá z herje doprovozena stručnou charakteristikou autorova díla a inscenačními poznámkami.
Deset autorů divadelních her se sešlo v této knize. Jména jako Vrchlický, Stroupežnický, Drda, Čapek, Jirásek, aj. nám zde představují svá nejlepší díla. Hrátky s čertem, Bílá nemoc, Noc na Karlštejně, Lucerna....
Pro autora nezvyklý počin. Komedie.. Politická satira. Autor v ní zachytil vzrušenou atmosféru posledních dnů Rakouska a prvních dnů poválečných; v hlavní postavě zkarikoval typ militaristického rakouského generála, jemuž protihráče vytváří zástup zradikalizovaných vojáků a v závěru lid pod okny jeho zámku, a pokusil setu - prý s menším úspěchem - i o karikaturu samozvaného politického "vůdce lidu".
OBSAH: Jedná se o kratičké povídky ze života trpících, které jsou ostře sociálně vyhroceny. Spisovatel Maloměstská dívka z dobré měšťanské rodiny, jež měla kdysi známost se spisovatelem Hurtem, se jej táže, když se dozví o jeho bídě, ve které pomalu chřadne, zdali je alespoň slušně oblečen. První krok Matka bídousedřená s mužem bez zaměstnání a s dítětem plačícím hlady se těžce odhodlává poslat dospělou dceru večer na ulici za výdělkem. Strhali jí květy a ulámali halůzky Učitelka, jež chtěla žít po svém a šla pevně svou cestou za svým životním cílem, končí život uštvaná v blázinci. Housenka Mrzák Dolín, jehož se jeho nevěrná mladá žena štítí jako housenky, zve k ní v návalu jakési čisté radosti jejího milence. Když pochopil nevhodnost svého jednání, spěchá vše vysvětlit, avšak klesá mrtev k zemi. Naše věrné milování Snivý a jemný Mařán se zamiloval do prosté, požitku chtivé a ohnivé Líny, které však nedostačuje. Když ji jednou pozval k sobě, Lína jde, ale cestou ochotně přijme pozvání k návštěvě od Mařánova přítele, jenž ji poté přemluví, aby dnes již za milencem nechodila. Mařán se raduje, že mu z cudné ostýchavosti nevyhověla. Před bouří V uhelném revíru se schyluje k sociálnímu zápasu. Zítra vybuchne nespokojenost. Vůdce hnutí, jenž sem právě přijel, potkává na opuštěném místě neznámého cizince, který jej nenápadně upozorní na tajné přípravy, jež mají hnutí v zárodku překazit.
Výbor milostné poezie, v němž editoři nabízejí nejvýraznější texty předních českých básníků v rozmezí více než jednoho sta let. Knížka předkládá jednotlivé fáze vztahu muže a ženy tak, jak je zachytil Mácha, Erben, Neruda, Hálek, Heyduk, Zeyer, Sládek, Vrchlický, Sova, Bezruč, Březina, Hlaváček, Toman, Dyk a Šrámek. VýStanislav Kostka Neumann, Otokar Březina (p), Adolf Heyduk, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic, Josef Svatopluk Machar, Karel Toman, Julius Zeyer & Bohdan Jelínek
Souborné vydání dramat Léto (1915), Plačící satyr (1923) a Měsíc nad řekou (1922). Doba okupace vedla k úpravám v textech, zejména v Měsíci nad řekou. Vynechány byly zmínky o první světové válce a protimilitaristické poznámky.
Obsahuje čtyři krátké povídky, mimo uvedenou ještě Živí a mrtví, Popel a Oklamal. Byly napsány a publikovány v časopisech před 1. světovou válkou a v roce 1920 vydány poprvé knižně.
Kniha Kus krásného snu je prvním svazkem třídilného výboru z díla Fráni Šrámka, v němž nalezneme tři jeho nejvýraznější básnické sbírky (Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý, Splav), z ostatní básnické tvorby je pořízen výběr. Jako vhodný žánrový protějšek Šrámkovy lyriky ve svazku působí jeho dvě dramatické práce Léto a Měsíc nad řekou. Léto je okouzlující oslavou mládí, jeho spontaneity, citové přirozenosti i bezprostřednosti, rozechvělé touhy po lásce. Měsíc nad řekou je naproti tomu obestřen melancholií, konflikty mezi mládím a stářím, odehrávajích se v atmosféře stesku.
Výbor z korespondence 1915-1919. V červnu 1915 byl sedmatřicetiletý Šrámek po delší zdravotní dovolené znovu povolán do rakouské armády. Šrámek prožíval dlouhá čtyři léta odloučen od blízkch a přátel uprostřed nesmyslného válečného běsnění. V prvním válečném roce neměl styk s domovem žádný. Voják v první linii nesměl myslit ani vzpomínat. Teprve období od roku 1915, z něhož je tato korespondence, bylo již pro básníka snesitelnější. Sloužil totiž u "etapy", u pomocných služeb, to jest přece jen kousek za frontou. Psal hodně a rád. A protože i odtud mohl psát jen krátké lístky polní pošty, tzv. "polničky", psal jich za den i několik. A výbor z těchto dopisů chce přispět k hlubšímu poznání a pochopení básníkovy osobnosti, chce dát nahlédnout do nitra vysmívaného anarchisty, neuznávajícího, jak se říkávalo, "zákonů božských ni lidských". Čteme-li dnes tento výbor, vidíme, že se u Šrámka můžeme vedle bohatosti naší mateřštiny naučit především tomu, co všem anarchistům kdysi tak vytrvale upírali: hloubce a čistotě vnitřního života v poměru k ženě. Bylo by ovšem mylné domnívat se, že se Šrámek v dopisech své lásce omezil jen na problémy svého osobního života. V dopisech nalezneme řadu míst, věnovaných problematice společenského života, mluví tu ze Šrámka nenávist k militarismu, odmítavý vztah k oficiósní Vídni, nacházíme tu pozoruhodné úvahy o ruské revoluci a různé poznámky ke kulturnímu životu.
Kniha obsahuje výbor z dopisů Fráni Šrámka, které psal své ženě z prázdninových pobytů. Autor dokáže prostou větou postihnout neopakovatelnou atmosféru přírody, upřímně se podělit s blízkým člověkem o všechny hluboké zážitky; hlavně však jsou listy svědectvím o citové opravdovosti, o životní vyrovnanosti, o touze po vnitřníharmonii. Opravdový cit byl pro básníka vždy spolehlivou oporou ve všech nejtěžších chvílích, pomáhal mu překonávat zklamání, nalézat jistotu.
Básnivé a poetické dramatické dílo našeho významného básníka je považováno za vrchol českého impresionistického dramatu. Vychází jako 33. svazek edice D.
Sbírka antimilitaristické poezie, obsahuje 18 básní, mimo jiné slavné básně Raport, Píšou mi psaní, atd. Poprvé vydána roku 1906. V názvu je použita symbolika barev: modrá - barva rakouské uniformy, rudá - barva vzpoury, anarchie.
Svazek z díla Fráni Šrámka obsahuje čtyři vybraná díla z počátečního a středního období jeho tvorby, tak aby postihla charakteristické rysy jeho umělecké individuality a naznačila, jaký je jeho přínos literárnímu vývoji. Básnická sbírka Modrý a rudý, ze Šrámkova anarchistického a antimilitaristického období, u Šrámka nepominutelný román Stříbrný vítr, lyrické drama Léto a vitalistická básnická sbírka Splav. Komentář podrobně zachycuje okolnosti vzniku těchto děl, a zejména hojnou, složitou a mnohdy dramatickou dobovou recepci. ISBN 80-7106-387-8 je chybné.
Past je posledním románem Fráni Šrámka. Vzdáleně připomíná tolik oblíbený Stříbrný vítr. Pohledný mladý muž prochází životní zkouškou, ale neobstojí v ní vzdor tomu, že ví, jaká lákadla a intriky mu připravují jeho lásky. Pro svou pasivitu a nerozhodnost nedokáže proměnit ve skutečnost svůj sen o lásce, stává se obětí bezohledné a bezcitné selské chamtivosti vlastní sestry, která ho ze sobeckiého zájmu vláká do pasti.
Obsahuje: Stříbrný vítr -- Léto -- Klavír a housle -- Splav Soubor čtyř Šrámkových knih reprezentuje v celé žánrové rozloze autorovu tvorbu středního vývojového období, zhruba z let 1910-1920. Tvorbu románovou představuje Stříbrný vítr, dramatickou Léto, povídkovou Klavír a housle a básnickou Splav. Soubor doplňují v oddíle Potichu o sobě autorovy úvahy, v nichž mluví o svém uměleckém díle, tvůrčí práci a o poezii. Oddíly Očima těch kolem a On a my přinášejí jednak výbor ze vzpomínkové literatury na F. Šrámka a jednak vybrané projevy umělců o Šrámkově díle, o jejich vztahu k tomuto dílu, a básnické zdravice Šrámkovi.
Do tohoto svazku byly pojaty básně, které F.Š. ponechal stranou svých vydaných sbírek, nedůvěřuje v jejich uměleckou dokonalost, a těch, které zbyly v jeho pozůstalosti. Básně, položené v čelo sbírky (oddíl Píseň svobody), jsou svědectvím toho, jak Šrámek zůstal věren boji za svobodu národa, jak i přes své stáří a nemoc, jež hooddělovaly od bouřlivé doby, viděl v politických perspektivách historický zápas s fašismem, jak s nadějí obrátil své oči i své srdce k Rudé armádě a jejímu "velkému komandýrovi", jak radostně pozdravil novou epochu našeho národa. Do druhého oddílu - Kdesi za Piavou - je skryta bolestná minulost Šrámkových prožitků z první své imperialistické války. Z veršů tohoto cyklu k nám mluví známý už autor "Žasnoucího vojáka" i jiných slavných básní, napsaných z krvavé jižní fronty a hovořících výmluvně o hrůze imperialistického vraždění i vroucí víře, že se lidé, mezi nimiž strhli mosty a položili zákopy, setkají. Oddíl "Pozdravy" nám ukazuje nejen citlivý vztah Šrámkův k několika našim předním umělcům, nýbrž i mistrovství básnické charakteristiky. "Poslední strofa" čtvrtý a poslední oddíl sbírky, shrnuje verše zestárlého a umírajícího básníka, který však do posledních okamžiků zůstává milencem a pěvcem života. Uspořádal: Miloslava Hrdličková-Šrámková a František Buriánek
Poutníkem je básník, poutníci jsou i čtenáři, kteří s verši jdou po autorových cestách skutečných i myšlených, krajinami jeho fantazie a citů. Ze šesti básnických sbírek Fráni Šrámka (1877-1952) je nejvýznamnější Splav, kultovní poezie všech generací mladých. Výbor Poutník přináší básně ze všech sbírek i verše do knih nezařazené: básně milostné, lyriku přírodní a reflexivní, verše živé, neopakovatelně krásné.
Výbor ze Šrámkova básnického odkazu, doplněný pásmem o básníkově životě a díle a množstvím dokumentárních fotografií. Na mikrodesce jsou uvedeny písně na texty F. Šrámka a jeho verše v přednesu V. Vosky. Předmluvu napsal, svazek uspořádal a pásmo o životě a díle sestavil Josef Brukner za odborné spolupráce Františka Buriánka.Vyšlo v KPP s řadou fotografií a gramofonovou SP deskou, na níž texty FŠ zpívá a recituje Václav Voska.
Celkem jedenáct kratších povídek. Hrdinové prožívají rozpor mezi svými tužbami a realitou, která je znemožňuje uskutečnit. Tragické konflikty se odehrávají především v oblasti citové. Silné emoce, zkratkovitost, výrazivo lidového jazyka a městského folklóru,