Humoristickosatiristický román z prostředí střední ekonomické školy pro pracující. Román z prostředí střední ekonomické školy pro pracující. Ne náhodou zasadil spisovatel Zdeněk Šmíd děj svého úspěšného románu do školního prostředí. Sám se totiž dlouhá léta zabýval pedagogickou činností, a tak je pro něj toto prostředívelmi důvěrně známé. Zasvěceně provádí čtenáře jedním obyčejným školním rokem střední ekonomické školy pro pracující. Se svým typickým humorem líčí osudy učitelů i jejich dospělých žáků, s porozuměním se zamýšlí nad jejich problémy v soukromém i profesním životě a se znalostí věci kritizuje mnohé nešvary a nedostatky našeho školství. Román vyšel poprvé v roce 1988, ale jeho téma je nadčasové a i v dnešní době má čtenářům rozhodně co říci.
Obsahuje: Skin s useknutou hlavou – Poklad mrtvých strážců V první ze dvou novel této knihy se seznámíme s Honzou Kládou z Malířova. Je v zásadě dobračisko, ale když je někde pácháno příkoří, pak nezná bratra a je ochoten ukázat celé tlupě skinheadů, jak chutná pověstná malířovská facka. Nuže pro tuto svou povahovou vlastnost se Honza spolu s dalšími třemi hrdiny zaplete do krkolomného příběhu, který začíná zavražděným skinem a ukradenou tajemnou čelenkou, pokračuje divokou honičkou s partou zabijáků po vlastech českých a vrcholí vypuštěním armády nesmrtelných rytířů z Blaníku, protože právě o moc nad touto neporazitelnou silou v celé novele jde. Všechno samozřejmě dobře dopadne, avšak jen proto, aby mohl být Kláda vystaven novému dobrodružství v následující novele Poklad mrtvých strážců. Tentokrát musí podniknout na nátlak zločineckého gangu cestu časem do minulosti, aby zachránil svou unesenou manželku a dopomohl gangsterům k hradnímu pokladu.
Vzduch se třepetal horkem pořád víc a víc a jediné, čemu se v tom kraji přeludů dalo věřit, byla skutečnost, že tady, mezi Vysokým Atlasem a Antiatlasem ocitla se Bílá příšera na nejjižnějším bodě svého kovového života. Bongo ji poplácal po volantu a obrátil k nejvyšším horám na severu. - Potom jsme se opojeni, dojati i vystrašeni dlouhé hodiny vznášeli nad barevnými propastmi. Shlíželi jsme na kužele a mamutí hřbety všech tvarů: kopce hnědé, fialové, černé a jásavě hnědé, ba i zelené, nikoli však od trávy, nýbrž od barvy kamení. Pluli jsme ve výšinách, jako by Bílá příšera byla ptákem a kroužila podél kolmých stěn, na levoboku svobodného povětří.
Sága německého rodu na české straně Krušných hor není jen příběhem o lásce a pomstě zasazeném do drsné přírody. Příběh horské vsi od jejího založení v 15. století až po její zánik ve století minulém je spíše svědectvím o údělu prostých lidí, kteří ani netuší, že nejsou ničím víc než figurkami na cynické šachovnicidějin.
Kniha jednoho z nejoblíbenějších a nejčtenějších současných českých autorů. Tentokrát s ním zamíříme na sever, do kraje mýtů a ság. Autor v knize vypráví se svým typickým humorem mýty, báje a ságy vikingů, bohy a hrdiny představuje se všemi ctnostmi a hlavně nectnostmi. Poutavou a humornou formou čtenářům přibližuje podivněkruté a fantasmagorické příběhy ze Skandinávie.
V souboru parafrází na historické a folklórní motivy představuje autor zemité, realisticky cítící, temperamentní a pyšné Chodsko. Využil svůj typický humor, ale za slovními hříčkami lze nalézt úctu a lásku k chodskému kraji.
Lucie, Keny, Sumec, Lída, Gábina a další členové všem známé party, a spolu s nimi také neúnavný novinář Škleb, se tentokrát vydávají hned za humna, přímo k našim německým sousedům, kde je čeká maraton neuvěřitelných cestovatelských zážitků. Autor v knížce poutavou a humornou formou přibližuje čtenářům památky, historii, přírodní krásy Německa i mentalitu národa, vše spravedlivě, bez zbytečné jízlivosti a s patřičným nadhledem.
Humorně laděný pohled na mýty české historie a českého vlastenectví od středověku až po současnost aneb Jak to vlastně bylo. Autor úsměvně glosuje nejen staré české pověsti, ale i písemně doložené události našich dějin, a zasvěceně polemizuje s českou historiografickou tradicí, které mnohdy zdůrazňuje v českých dějinách prohry, místo aby oslavovala četná vítězství na poli válečném, politickém i kulturním. Vydání první.
Většina z nás zná Zdeňka Šmída jako autora knih Proč bychom se netopili, Miss Porta, Proč bychom se nepotili a celé řady dalších. Avalon v drobné publikaci připomíná celkem deset trampských a také vodáckých povídek, které byly napsány koncem šedesátých let pro časopis Tramp. Vtipnost a jiskrnost textů bude příznivcům Zdeňka Šmída určitě dobře známá, překvapením pro některé bude čistě trampské téma, dvě nebo tři povídky zaujmou určitě také vodáky. Pro Šmídovy povídky je toto vydání knižní premiérou, pro znalce bude připomenutí textů určitě potěšením a pro mladší příznivce autora budou povídky laskavým překvapením. Součástí sbírky je i rozhovor s autorem a jeho úplná bibliografie.
Sumec, Keny, Lída, Gábina a Lucie, autorovi kamarádi a známí z jeho předešlých knížek, putují tentokrát po Mexiku a Guatemale. Veselé i drsné zážitky party mezi svéráznými obyvateli hor a džunglí, které zde prožívají, autor navíc kombinuje s humorně pojatým vyprávěním o exotické přírodě, o Indiánech a o historii jejich nikdy neporažených kmenů. Těžištěm knížky jsou i tentokrát cestovatelská dobrodružství v nevypočitatelném kraji: můžete tu zabloudit, utonout, ochořet, být okraden, případně zabit. O tom všem vypráví Zdeněk Šmíd opět s pobaveným nadhledem. A přestože nám autor představuje vzdálené země Mayů z originálních, často provokativních a neslýchaných úhlů, je jeho nová knížka především radostným a vtipným vyprávěním o krásách světa a o dobrém kamarádství.
Humorně laděné vyprávění námětem i barvitostí připomíná naivní malby na dávných kolotočích. Lidový příběh o vášnivém Janovi, panenské Kristýně a šlechetném Viktorínovi je v literární parodii konfrontován s příběhem dnešních milenců. Autor nabízí efektivní děj plný napětí, intrik, mordů i opravdové lásky opepřenýkouzlem nenávratných dob. Přes veškerý humor, tragédii, lásku upozorňuje v podtextu na negativní jevy společnosti, chladnou kalkulaci či bezuzdnou vášeň.
Povídkový soubor vyprávějící příběhy lidí z jihočeské vesničky Čekání. V mnohdy až groteskních příbězích z pustin českého pohraničí od konce války po dnešek autor uplatnil svůj typický humor, se kterým nám představuje bizarní směsici obyvatel: Čechy, Němce, Romy i Pražáky, poctivce i vyvrhele, podivíny, dobrodruhy, outsidery, nevěrné manželky i zatvrzelé bolševiky. A ač jde o příběhy leckdy neuvěřitelné, cítíme, že se opírají o osobní zkušenost – Zdeněk Šmíd na českém „divokém Západě“ několik let opravdu žil a tuto krajinu si zamiloval.
Kniha navazuje na úspěšný autorův titul Otava z roku 2005. I tady putujeme po řece, tentokrát po kultovní vodácké Lužnici, od jejího pramene v Rakousku až po ústí v Týně nad Vltavou. Poznáváme přitom nejen řeku a přírodu kolem ní, ale i krajinu, města a vsi v okolí, jejich minulost i dnešek. Autor nás provází krajem rakouského Waldviertetlu, Čechům dosud málo známým, z neotřelých úhlů vypráví o dějinách českorakouského pomezí. Dozvíme se mnohé o třeboňských rybnících, o veselských Blatech, o Třeboni, Soběslavi, Veselí, Bechyni a zejména o Táboru a jeho kontroverzní husitské tradici. V knize nechybí ani medailony osobností, jejichž život či dílo je nějak spojeno s krajem kolem Lužnice, ať jde o Petra Voka, Oskara Nedbala či Emu Destinovou. Kniha je psána svěžím jazykem a nepostrádá humorný nadhled, což umocňuje čtenářský zážitek.
Tahle knížka není ani turistický průvodce, ani historické pojednání, ba ani sborník lázeňských klepů, nýbrž volně organizovaná směs toho všeho. Pojednává o městě, v jehož stráních a staletých zdech dodnes zní barokní zvony, flétny empiru, beethovenovské burácení, valčíky sladké epochy i nostalgický swing...
Známý spisovatel Zdeněk Šmíd nás provází po dvou řekách – Mži a Berounce –, které jsou vlastně řekou jedinou. Po předchozích literárních putováních autora kolem jihočeských řek (v nakladatelství Paseka vyšly knihy Otava 2005 a Lužnice 2008) se autor tentokrát obrátil na západ od Prahy, aby nám představil svět kolem Mže i Berounky, historii krajiny a slavných měst, které na nich leží, příběhy a pověsti kolem říčních údolí, nevšední krásu jejich přírody i osudy významných lidí spojených s řekou a s jejím okolím. Zdeněk Šmíd vypráví hned vážně, hned s humorným nadhledem, poetickým i čtivým jazykem, který nezapře hlubokou znalost míst, o nichž se dozvídáme. Kniha je obohacena mnoha fotografiemi ze současnosti i z bohaté minulosti řeky.
Příznivce spisovatele Zdeňka Šmída jistě potěší nové vydání knížky, v níž se populární a oblíbený autor vydal na řece času zpátky do dob největší slávy písničkářského festivalu Porta a hlavně k prameni mládí, přátelství a lásce, o kterých umí psát s neodolatelným humorem.
Není tajemstvím, že oblíbeným tématem spisovatele Zdeňka Šmída jsou dějiny. Tentokrát se zaměřil na ty světové, a nebyl by to on, aby je nepojal s laskavým humorem sobě vlastním a zároveň s patřičným nadhledem. A tak se spolu s ním vydáme na cestu od počátku věků až po naši současnost. Připomeneme si různé teorie vzniku světa,zejména tu biblickou, od rajských radostí dospějeme až k řeckořímské moudrosti, budeme svědky stěhování národů, křížových výprav, objevení Ameriky či dobytí říše Inků. Postupně se přeneseme do středověku a novověku, vzpomeneme zvučných jmen velikánů, jakými jsou Petr Veliký, Napoleon či Bismarck, abychom se octli nejprve v naší nedávné minulosti, neblaze ovlivněné světovými válkami, a hned poté v naší současné přítomnosti... Jako bonus vybral autor pro čtenáře pár sloupků, které před časem napsal do rubriky Humor v mutacích Plzeňského deníku pro západní Čechy. Čtenáři se tedy mají opravdu na co těšit.
Tématem monografické publikace je jedna z našich nejkrásnějších řek. Zdeněk Šmíd prochází kolem jejího toku od Čeňkovy pily, kde má Otava svůj počátek, až po její soutok s Vltavou a prochází se i kolem potoků, které ji napájejí a které protékají přísně chráněnými oblastmi, kam se běžný turista nedostane. Všude nachází pamětihodná místa oplývající historií, krásou přírody i bohatým životem. Vzniká tak svébytný a láskyplný obraz krajiny, která se podílí na jedinečnosti šumavského a jihočeského regionu. Kniha je doplněna řadou fotografií.
Literární úspěšnost knih Zdeňka Šmída (připomeňme především humornou vodácko - horáckou trilogii Proč bychom se netopili,… nepotili…, netěšili…) tkví zejména v autorově umění vtáhnout čtenáře do děje, ve schopnosti dokonale vykreslit charaktery postav a především v jeho laskavém humoru, kterým si získal srdce již několikagenerací. Ve své poslední knize se zaměřil na nejmladší čtenáře. Originálním průvodcem pohádkových výprav za dobrodružstvím je kniha, kterou najdou děti v lese na pařezu a vstoupí do jejích listů, jako se vstupuje do nejhlubšího lesa. A protože správná knížka má být všude, aby měla o čem vyprávět, roztáhla listy a byla z nich křídla a proletěla s dětmi celý svět.
Druhý díl vodácko-horácké trilogie nám znovu umožní prožít nevšední příběhy čtenářům již známé party kamarádů - Bonga, Kenyho, Sumce, Lucie a dalších, tentokrát na horách.
Útlý svazek je reakcí na uvedení televizního seriálu na motivy knížky Proč bychom se netopili a jejích dalších pokračování a autor se v ní ve vzpomínkách vrací k příběhům autentické vodácké party, jejíž zážitky byly pro cyklus inspirací. Ve stejném duchu v krátkých kapitolách vypráví autor o vzniku a jednotlivých členech soudržné vodácké party, o okolnostech prvního vydání svého bestselleru a na pravou míru uvádí některé historky. Po mnoha letech dosvědčuje, že partu literární i partu skutečnou spojuje opravdová láska k vodě, smysl pro přátelství a hlavně stejně chápaný poněkud svérázný humor. Kromě historek, které nikoho nezarmoutí, je knížka i osobitou úsměvnou vzpomínkou na to, jak se žilo mladým lidem u nás v době normalizace.
Volné pokračování úsměvných příběhů party nadšených vodáků z knihy Proč bychom se netopili. Autor se ke svým hrdinům vrací po téměř dvaceti letech a přesvědčuje čtenáře, že v jejich případě stará láska nerezaví a ani postupující léta a starost o rodinu nemají vliv na jejich lásku k vodnímu sportu, na romantiku táborákůani na soudržnost léty sehrané party.
První díl dnes již kultovní série o partě vodáků.Jedna z mála knih, od kterých se čtenář neodtrhne a nad kterými se od srdce zasměje, neboť i ten, kdo nikdy nejel Lužnici a další toky naší vlasti, o tom něco slyšel a rozhodně byl také mladý jako členové party v těchto příbězích.
Šestnáct povídek dvanácti různých autorů na výhradně vodácká témata, které zvítězily ve třetím ročníku (2014–2015) literární soutěže Kenyho VOLEJ. Obsahuje pestrý výběr toho nejlepšího, co naše současná vodácká literární tvorba nabízí, a k tomu navíc i nikdy nevydanou vodáckou povídku Zdeňka Šmída "Evrgrín Kid". Říční polobůh Vydroš skáče pro chmatáky pod jez, černý zabiják zjišťuje, že český jez je nebezpečnější než válka, koncertní mistr objevuje nástrahy vodáckého ladění a démonický patron řeky nachází oddanost až za hrob. Pramice s dětmi a neplavcem se řítí přímo na kmen přes celou řeku a ve tmě pod Prahou nasranej chlápek nastartoval motorovou pilu... Skvělé čtení na dlouhé zimní večery i na ukrácení chvil a patřičné naladění při čekání na ostatní vodáky v kempu! Některé povídky byly oceněny v literární soutěži Trapsavec.
Kytarista Lubomír Brabec jako první hudebník na světě uskutečnil v roce 1997 koncert na šestém kontinentu věčného ledu v Antarktidě. V knize se s Vámi podělí o své zážitky z plavby první české jachtařské a potápěčské expedice přes nejrozbouřenější moře světa, Drakeův průliv a jeho pobytu na tomto kontinentu.
Hrdina románu, věčný romantik a snílek Ludvík, touží ze všeho nejvíc vyrovnat se Dickovi z londonovského Západu. Touha po dobrodružství jej žene do světa, z něhož se však vrací značně rozčarován. Nezbude mu než hledat své místo v životě mezi lesními dělníky v krušnohorském pohraničí. Začátky nejsou lehké, nakonec se mu ale podaří vyrovnat se se všemi nástrahami a problémy, které reálný život přináší.
V nejnovějším humoristickém cestopisu se s autorem a jeho přáteli vypravíme až na Aljašku, do drsné, ale krásné divočiny. Putovat budeme neposkvrněnou přírodou, romantickým krajem zlatokopů a lovců kožešin. Uvidíme spoustu divokých zvířat, prožijeme řadu dobrodružství s místními obyvateli, na vlastní oči spatříme slavnou řeku Yukon, navštívíme Dawson City a další zajímavá místa. A stejně tak jako Aljaška slibuje svým návštěvníkům nezapomenutelné cestovatelské zážitky, nabízí knížka Zdeňka Šmída jako vždy skvělý čtenářský zážitek.
Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk Šmíd před více než třiceti lety představil v legendární knize Proč bychom se netopili aneb Jak se jezdí na vodu. Poté, co se svými vodáky navštívil v netradičních cestopisech Maroko, Latinskou Ameriku i Aljašku, je tentokrát zavádí do Singapuru, Thajska, Malajsie a nakonec i do bornejského pralesa. Cestování s vodáky Zdeňka Šmída bylo vždycky pozoruhodná jízda - a nasazené tempo nepolevuje ani tentokrát, na jejich poslední výpravě.
Soubor tří novel. Pověst o Hanesu Gruberovi, Balada o Katarině a Příběh zapomenutého fořta – to jsou názvy tří baladicky laděných novel, které obsahuje kniha Zdeňka Šmída Trojí čas hor. Jejich děj se odehrává na Šumavě v době starých mýtů, za třicetileté války a v současnosti. Autor v nich mistrným vypravěčským způsobem rozvíjí osudové příběhy lásky a zamýšlí se nad smyslem lidského života a nad vztahem člověka k přírodě.
Co všechno se stane, když do poklidné vísky Vyvolená zavítají nezvaní hosté z vesmíru? Částečně humorný, dobrodružný, detektivní, erotický, sci-fi a v neposlední řadě i psychologický román. Je sondou do nitra každého z nás, našeho charakteru i chování v mezních situacích.
Knižní podoba televizního seriálu Proč bychom se netopili o příhodách desetičlenné vodácké party. Pětice kormidelníků se svými dívčími protějšky-háčky prožívá během vodáckého putování veselé i nečekaně dramatické chvíle, vyplývající mnohdy z odlišnosti mužských a ženských světů. Toto vydání vychází ze seriálovépodoby oblíbené knížky Zdeňka Šmída Proč bychom se netopili a je doprovázeno barevnými fotografiemi. Protagonisty jsou letní řeka a vodáci, jejichž příběhy přinášejí humor, romantiku i zamyšlení; nic víc, nic méně.
Humoristická knížka volně navazuje na slavnou a dnes již kultovní trilogii příběhů o partě vodáků a „horáků“. Keny, Sumec, Lucie, Lída a další členové známé a milované party, k níž patří samozřejmě i autor, jeho dcera Magdaléna, která s ním kdysi putovala po horách, a tentokrát i syn Lukáš, jsou ti, s nimiž se vydáme „za písní severu“ do Norska. Všichni k této cestě mají trochu zvláštní důvod. Ilustroval Václav Kabát.
Publikováno:2000
ISBN:80-7033-163-1
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.